Ivane, vím o Tobě, že pekařina Tě provází minimálně od střední školy. Jak to bylo předtím? Vzpomeneš si, jestli jsi měl třeba na základce nějaké oblíbené pečivo?
Tak na základní škole jsem měl asi nejraději koblihy a chleba se sádlem a cibulí. Hodně jsem sportoval, a tak jsem snědl těch koblih moc a moc, a tak se mi to dneska i hodí – např. při vývoji koblihové směsi. Možná jsem i senzorický znalec (smích). V současné době (bohužel někdy na to jídlo není ani moc čas) jím z pečiva nejvíce rohlíky, ale rád si pochutnám i na kvalitním cereálním pečivu.

Senzorický znalec… to máš i nějaké školení nebo zkoušku?
To, že jsem senzorický znalec, jsem myslel samozřejmě trochu v nadsázce. Na vysoké škole jsem absolvoval kurzy, kde jsme měli i senzorické hodnocení potravin. Pokud se jedná o zkušené senzorické znalce, tak s těmi se samozřejmě nemůžu porovnávat – ti jsou totiž schopni rozpoznat i kdejaké pro běžného spotřebitele nerozpoznatelné chuťové odlišnosti mezi jednotlivými produkty.

Zmínil ses, že jsi na základní škole rád sportoval. Jak jsi na tom se sportem dnes? Pokud mám čas, pořád rád sportuji. Do 18 let jsem hrál závodně tenis a i dnes si ho velice rád zajdu zahrát. Taky mě baví squash, běh. Dá se říci, že mám rád všechny letní sporty. Zimním sportům se aktivně nevěnuji, protože je sám příliš neovládám, ale jsem velký fanda hokeje.

A poslední otázka. Co pro Tebe znamenají Vánoce a jak jsi je letos prožil?
Když někdo řekne Vánoce, tak první co se mi vybaví, jsou předvánoční shony po dárcích. Ale nakonec po všech starostech s přípravami přijde vytoužený klid a rodinná pohoda, kterou se snažím užívat. Jelikož nejsem aktivní lyžař, tak úvahy o tom, kde strávit letošní Vánoce byly velice jednoduché: Vánoce jsme prožili s přítelkyní doma a snažili jsme se především odpočívat.

Pohodový a klidný rok 2010! Díky za rozhovor.