Nejkrásnější pohled na Prahu je ale z výšky, kde se všechny nedokonalosti ztratí a vy si můžete užívat krásných a poutavých výhledů. Dovolte mi proto, abych vás vzala s sebou na exkurzi po pražských rozhlednách. Věřím, že si výlet užijete aspoň tolik, jako jsem si ho užila já.

Jako první navštívíme Lahovický most, který je součástí zrekonstruované infrastruktury vedoucí z jižních Čech, překlenující řeku Berounku. Na severním konci jsou postaveny dvě věže s vyhlídkou ve výšce 9 metrů. Ze západní věže je vidět městská část Radotín s Radotínskými skalami, z jižní věže uvidíte soutok Berounky s Vltavou, kde velmi často čekají rybáři na svůj úlovek, část Zbraslavi se Zbraslavským zámkem a na protějším břehu Vltavy zahlédnete zbytky průmyslové čtvrti v Modřanech.

Odtud se vydáme na nedaleké Barrandovské terasy, které také leží na levém břehu Vltavy. Dnes je to pouze chátrající kulturní památka, jejíž výstavbu financoval otec Václava Havla. Při stavbě se nechal inspirovat vyhlášenou restaurací Cliff House v americkém San Francisku. V roce 1930 její provoz slavnostně zahájil T. G. Masaryk, jenž zde býval častým hostem. Původně místo zakomponované do Barrandovských skal sloužilo jako vyhlídková restaurace, jejíž součástí byl v dolní části i bazén, vystavěný na nešťastně zvoleném místě, kde kvůli omezené době přímého slunečního světla byla velmi studená voda. Z vyhlídky se návštěvníkům skýtal pohled na Braník s dominantní budovou pivovaru a na část Podolí. Restaurace byla za první republiky vyhlášena francouzskou kuchyní a scházeli se zde nejen herci a další celebrity, ale i podnikatelé, obchodníci a továrníci. V roce 1948 byly Barrandovské terasy znárodněny a zpět rodině Havlů navráceny až v roce 1992. Za totality zde sídlila vyhlášená diskotéka, ale obrat sotva stačil pokrýt náklady na její provoz, a tak budova Teras dále chátrala… A dále chátrá.

Další zastávkou nám bude asi nejznámější pražská rozhledna na Petříně. Na první pohled je zřejmé, že pro toto místo posloužila jako předloha pařížská Eiffelova věž, která na světové výstavě v roce 1889 zaujala české turisty. Ti pak po návratu do Čech založili spolek za postavení rozhledny a uspořádali, jak bylo v Čechách zvykem, sbírku. Pozemek pak daroval pražský magistrát. Stavba má zděný základ do hloubky 11 metrů. Jádrem konstrukce je osmihranný tubus s výtahem a se dvěma schodišti, přičemž jedním se dostanete nahoru a po druhém zase dolů. Obě schodiště mají 299 schodů a dojdete po nich na dvě vyhlídky. První je pár metrů nad střechou zděné budovy a druhá až v 55 metrech nad zemí. Když budete mít štěstí na hezké počasí, uvidíte možná vzdálené hory v pohraničí nebo třeba bližší Milešovku či Blaník. Každopádně pohled na Prahu je krásný, pokud ale bude foukat vítr, ucítíte slabý pohyb věže, který dokáže strhnout vaši pozornost, a výhled si už tolik neužijete.

Nyní se přesuneme na pražský Žižkov, kde se vyskytuje další budova, která stojí za návštěvu. Co se týče rozhleden, je to moje nejoblíbenější, protože se zde cítím bezpečně, ale zároveň mi toto místo poskytuje neopakovatelný výhled v kteroukoliv denní či noční dobu. Nejraději sem chodím přes léto v pozdní odpoledne a čekám, až se pomalu setmí, ulice i celé město se postupně rozsvítí a nakonec se rozzáří do tmy.

Budování této kontroverzní stavby začalo v roce 1985. Je sestavena ze tří tubusů na 15metrových základech, na nichž je ještě ukotvena 4 metry silná železobetonová deska. V tubusech jsou schodiště, služební výtahy i výtahy pro veřejnost. V 66 metrech se nachází restaurace a v 93 metrech jsou prosklené vyhlídkové gondoly, kde se konají výstavy. V jedné gondole jsou zavěšené průhledné plastové sedačky, odkud můžete pozorovat nejen městský ruch, ale i vzdálenější destinace, jako je hora Říp.

Věž původně sloužila jako televizní vysílač, což z počátku vyvolalo řadu nevole u Pražanů. V roce 2000 byly na věž nainstalovány sochy lezoucích miminek od výtvarníka Davida Černého, které ze země vypadají velmi půvabně.

Poslední zastávkou nám bude rozhledna Obora v nejvyšším bodě pražské zoologické zahrady. Dostanete se k ní lanovkou, pěšky (ale je to slušný výšlap) nebo ze severní strany vyhlídkovým vláčkem. Této vyhlídce posloužila jako předloha původní dřevěná rozhledna na Smrku v Jizerských horách, která tam stála do 50. let minulého století. Z Obory je výhled na městskou část Baba s katovnou, Vltavu, Pražský hrad, a hlavně na zrekonstruovanou jižní část zoologické zahrady.

Praha je město věží, které jsou vidět ze všech rozhleden, ale pokud se vám podaří dostat se na jakoukoliv vyhlídkovou věž, naskytne se vám opět další, neopakovatelný a unikátní výhled, a to v každém ročním období a za každého počasí. Praha je zkrátka krásná…