Pekárna byla založena v městečku Vlachovo Březí v roce 1993 panem Vladimírem Caisem, který dnes stojí společně se svým synem v čele firmy. A právě Šumava a její tradiční pekařské receptury se staly pro pana Caise inspirací. Zvítězil zdravý lidský rozum a za cenu tvrdé dřiny a odolání tlaku na co nejnižší ceny dnes mají lidé v širokém okolí možnost znovu poznat, jak chutná vynikající chléb a ostatní tradiční pečivo v té nejlepší kvalitě.

Kde vznikla inspirace založit pekárnu? Šlo o dlouhodobý sen nebo náhodu?
V době vzniku a takzvaného „boomu“ prvních soukromých pekáren došlo k podobnému pokusu i při místním státním statku. Tato pekárna však podobně jako většina ostatních příliš neprosperovala, protože zde všeobecně chyběl know-how. Pan Cais tehdy měl možnost pekárnu převzít do vlastních rukou a určit jí směr. Cesta to nebyla snadná, ale dnes můžeme říci, že rozhodně správná.

Pozornosti návštěvníků Vašich webových stránek určitě neunikne, že Vaší doménou je chléb. Jak je to správná úvaha?
Ano, i když v počátcích jsme nabízeli i poměrně široký výběr ostatních pekařských výrobků. Oblíbenost našeho chleba však rostla natolik, že jeho výroba prakticky vytlačila vše ostatní.
Poptávka po něm byla taková, že převyšovala nabídku. Stěží jsme stíhali zásobovat okolí, takže na vlastní prodejny nebylo ani pomyšlení. Z toho důvodu jsme současně byli nuceni postupně rozšířit výrobu, naposledy po náročných stavebních úpravách téměř o sto procent a to nám také umožnilo vrátit se zpět i k ostatním výrobkům.

Vaší specialitou a novinkou je řada Native Line, nebo-li chléb bez „éček“. To zní zajímavě a v dnešní době i odvážně. Je to vůbec reálné?
U chlebů řady Native Line se nejedná pouze o absenci „éček“, ale i o zásadu, že nesmí obsahovat extrakty, ale pouze komplexní suroviny. Všeobecně řečeno, snaha o návrat k přirozené chuti pečiva a potravin je pro nás zásadní. Chléb Boubín z řady Native Line se stal také vítězem soutěže o nejlepší regionální výrobek a dokázal si vytvořit velmi širokou řadu svých zájemců.

Jak byste popsal Vašeho typického zákazníka?
Tato odpověď bude velmi jednoduchá – jsou to lidé, kteří poznají, očekávají a zároveň také vyžadují kvalitu. Jsou to stálí zákazníci, kteří neutíkají za cenovými akcemi.

Který z Vašich chlebů se těší největší oblibě a dal by se označit za top výrobek?
Tady záleží na úhlu pohledu. Nebudu-li brát ohled na svůj vlastní vkus, za výrobek, na kterém naše pekárna takříkajíc vyrostla, lze označit Chalupářský chléb, kterému díky jeho specifickému tvaru říkáme „kytička“. Mým osobním favoritem je chléb Zrníčko, který obsahuje mimo jiné celá vařená zrna.

 Krom technologie a obchodní činnosti se v pekárně věnujete také marketingu. Co tato činnost obnáší?
U marketingu je jednou z nejnáročnějších věcí začít. Prvotní investice jsou pochopitelně nemalé a na první pohled prakticky nenávratné – tyto položky nenajdete na dodacím listu ani faktuře. Investice do marketingu se objeví až v cíli – ve finálním prodeji výrobků. Marketing dnes patří k naprosto nedílné součásti naší činnosti a jsme si vědomi, že přímo ovlivňuje podvědomí o naší značce nejen u našich velkých odběratelů, ale i koncových zákazníků. Právě z tohoto důvodu již několik let pracujeme se špičkovým designérem a grafikem a výsledky naší spolupráce jsou na vynikající úrovni. Investujeme také do reklamy, např. prakticky celý loňský rok jsme měli reklamu v regionálních rádiích, máme rozděleny etikety a propagační materiály dle jednotlivých produktových řad, ať už jde o samotný chléb, nebo i sladké pečivo, snažíme se dodržovat firemní identitu, vizuál atd.

Jste vyhlášení dodržováním tradičních staročeských receptur, je i toto klíčem k úspěchu?
Právě tato úvaha bývá ne příliš přesná. Fakt je, že z tradic vycházíme, ale jak jsem se již zmínil, slovo, které naše výrobky a práci vůbec vystihuje nejlépe je „přirozenost“. Snažíme se vyrobit co nejchutnější a přirozené pečivo za pomoci maximálního využití dnešních nejmodernějších technologií. Ale třeba chléb válíme ručně, protože ani ta nejlepší technika nenahradí šikovnou pekařskou ruku. To respektujeme a podle mého názoru i právě proto náš chléb lidem chutná.

Ocení vaši práci i velké obchodní řetězce a spolupracujete s nimi?
Ano, spolupracujeme, protože maloobchodů bohužel neustále ubývá. V určitých periodách
se sice na vesnicích objevují prodejny a malá pekařství, jejich životnost však bohužel nebývá ve většině případů příliš dlouhá. I ty se samozřejmě snažíme podpořit a podporovat budeme. Stejně tak dodáváme i do řetězců. Co nás trápí, jsou propastné rozdíly v tom, jakým způsobem se jednotlivé řetězce o naše výrobky takříkajíc starají.

Je v tomto regionu snadné narazit na dobrého a kvalifikovaného zaměstnance?
Toto ovlivňuje velká řada faktorů, včetně politické situace v regionu. Je jasné, že mezi zaměstnanci jsou vždy takoví, kteří pro pekařinu a firmu vůbec žijí a pak i takoví, kteří zkrátka potřebují jen vydělávat peníze. S našimi zaměstnanci jsme však všeobecně velmi spokojeni a mohu říci, že tvoříme dobrý tým.

Jste velmi blízko u hranic s Německem. Chtěli byste dát našim sousedům šanci ochutnat český chléb, nebo je to věc, která vás zatím nijak neoslovuje?
Víte, na počátku devadesátých let k nám jezdili zahraniční sousedé právě proto, že naše potraviny byly všeobecně velmi kvalitní. To se časem bohužel změnilo k horšímu a zájem ze zahraničí o české potraviny velmi opadl. Obecná kvalita „potravin“, čili to, co byl a mnohdy ještě je ochoten sníst český člověk, šla tak dolů, že nákupy našich sousedů jsou dnes minimální. Navíc v sousedním Německu nakoupíte často levněji potraviny minimálně stejných kvalit.
Dostat se přímo na německý, či rakouský trh je prakticky nereálné, oni si své brání. Což je, myslím, správné. Proto se soustředíme především na náš trh a kvalitu.

Když už jsme se dotkli kvality, jaký máte dojem ze soudobé tuzemské potraviny jako takové?
Kvalita a především chuť potravin neuvěřitelně klesla. Upřímně mě trápí, že se vytrácí pojmy jako cechovní hrdost a morálka. Troufnu si tvrdit, že dobrých 80 % potravin již nejsou ty potraviny, které jsme znali dříve, ale spíše něco, co se prodává a co relativně nepoškozuje lidský organismus. Právě proto se snažíme vrátit se u našich výrobků ke kořenům – nabídnout zákazníkům pravou chuť, na kterou byli zvyklí po celé generace. Není to jednoduché, ale touto cestou se snažíme jít jak u chlebů, tak i u všech dalších produktů.

Co plánujete v budoucnu?
Chtěli bychom do dvou let vybudovat vlastní výrobu pšeničného kvasu, protože žitným již disponujeme. Přirozená cesta zrání a kvašení je jediným způsobem, jak vyrobit potravinu, která má dodat tělu potřebnou živinu, zasytit ho a přitom nezatížit.

Na závěr rozhovoru nás pan Prokeš provedl pekárnou plnou příjemných a usměvavých zaměstnanců, kde doslova vše šlapalo jako na drátkách. Na cestu jsme dostali i pravý jihočeský chléb s neuvěřitelně nádhernou vůní a odjížděli s pocitem, že poctivá práce a kvalita jsou právě tady jako doma.

Kontakt:
Pekařství Vladimír Cais
Sídliště 385
384 22 Vlachovo Březí
info@pekarstvicais.cz
www.pekarstvicais.cz