Vaše firma vznikla poměrně zajímavě. Prý za jejím vznikem stálo chlapské slovo?
Přesně tak. Tento kout republiky je poměrně odříznutý od světa a často se stávalo, že sem pekaři v zimě dojeli někdy až před polednem. Můj kamarád, který se tehdy stal starostou, lidem slíbil, že se postará o to, aby v Hejnicích bylo pečivo včas. Měl dojednanou firmu, která by tady provozovala pekárnu – ta od toho ale nakonec ustoupila. Protože rádi držíme slovo, tak přišel za mnou, jestli bych do toho s ním nešel, že to uděláme soukromě. Po téměř roční přípravě jsme se v roce 1993 prostřednictvím úvěru pustili do podnikání. Naskytla se nám možnost výhodně odkoupit bývalou hasičskou zbrojnici, ve které teď sídlíme, a přebudovat si ji k obrazu svému. Má strategickou polohu uprostřed centra obce – poblíž školy a středního učiliště.
Momentálně zaměstnáváme 19 lidí. Denně zpracováváme 350 – 400 kg mouky, což je přibližně 4 000 až 7 000 ks pečiva denně, přičemž chleba máme spíše jako doplňkový sortiment, ten se dělá řádově do sta kusů. Dost velký objem výroby dělá jemné pečivo. Sortiment máme poměrně velký – od chleba, přes běžné pečivo, celozrnné pečivo až po jemné a kynuté pečivo.

Jaký region zásobujete?
Prakticky celý Frýdlantský výběžek – máme 33 odběratelů a svou prodejnu přímo v pekárně. Vedle na křižovatce je konkurenční prodejna, kam vozí Pekařství Šumava z Jablonce, ale s otevřením jejich prodejny v těsné blízkosti se naše tržby ještě trochu zvýšily,
což je velmi zajímavé a o něčem to svědčí. Zásobujeme jen a pouze nezávislý trh. Do řetězců jsme nikdy nedodávali a ani dodávat nebudeme – když totiž slyším slovo řetězec, tak jsem naježený jako ježek

Máte nějakou krajovou specialitu?
Je to tzv. povidloň, který nám doporučil náš dvorní dodavatel surovin. Pro jeho výrobu používáme korpus jako na větrníky a ten plníme povidly a šlehačkou. Je to poměrně zajímavá kombinace, ke které jsme neměli moc důvěru, ale pak jsme je vyrobili, lidem zachutnaly a děláme je dodnes.

O jaký druh pečiva je největší zájem?
Jedná se o běžné pečivo a pak veškeré sladké – děláme tzv. českou klasiku – sladkého pečiva máme obrovský sortiment. Kupodivu jsou po celý rok velice poptávány vánočky.

A co současná krize?
Ta se nás naštěstí nedotkla, obrat máme stále zhruba stejný. Obecně pojmu „krize“ moc nevěřím, u nás se to určitě neprojevuje. Lidé si možná místo deseti rohlíků koupí devět, místo pěti koláčů čtyři – ale že bychom uvažovali o nějakém propouštění zaměstnanců – to v žádném případě.

Jak se vyrovnáváte s konkurencí?
Musím říci, že problémy s konkurencí nemáme – trh u nás ve výběžku je tak nějak rozdělený, každý se specializujeme na něco jiného. Velkopekárnám, co chrlí jeden chleba za druhým, pochopitelně konkurovat nemůžeme. Na druhou stranu ale velká pekárna není schopna udělat to, co my. Řeknu to na rovinu, když pekařka vezme těsto a postaru ho ručně zpracuje, přičemž využívá kvalitních surovin, výrobek má takovou chuť, jako byste si jej upekl doma. Již na začátku jsme si řekli, že nepojedeme na kvantitu ale na kvalitu zboží, abychom si udrželi zákazníky. Naše výrobky nijak nešidíme a asi to děláme dobře, neboť jsme na trhu již 16 let.

Jak vysoký je u vás podíl ruční práce?
Vlastníme jen základní stroje (rohlíkovač, houskovač, dělička) – jinak se vše u nás zpracovává ručně. Máme velký sortiment, který děláme po menších sériích, tudíž nějaká linka moc nepřichází v úvahu. Na druhou stranu tady lidi mají práci. Žádný stroj neudělá to, co šikovná pekařka…

Jak často zavádíte novinky?
Jedná se o několik výrobků ročně – v každém sortimentu. Většinou třeba jen změníme tvar. V poslední době zkoušíme nabízet celozrnné výrobky. Jinak ale zásadně sortiment neměníme. Máme výrobky, které denně děláme již od vzniku firmy.

Přiklánějí se vaši zákazníci směrem ke zdravějšímu pečivu?
Můj názor je, že ne. Lidé, kteří si cestu k celozrnnému pečivu našli, tak u nás nakupují pravidelně – ale že by se horentně zvyšovala výroba, tak tady u nás ne.

Jaký je Váš názor na pečivo v bio kvalitě?
Abych vám řekl pravdu, tak v bio moc nevěřím. Můžete mít certifikáty, osvědčení a já nevím
co ještě, ale naše zemědělství, zejména jeho půda, je hrozně zdevastované. Můžete vycházet z určitých zásad pěstování plodin v bio kvalitě, ale právě díky té půdě se obávám, že pravou bio kvalitu nelze dosáhnout.

Co vám nejvíce ztěžuje práci?
No, pro nás je největší překážkou náš parlament. Když jsme začínali, tak administrativy bylo tak nějak úměrně, vše se dalo stihnout. Teď je pro malou pekárnu zavedení nového výrobku poměrně veliký problém – podstoupení kolotoče veškerých schvalovacích předpisů vás spolehlivě odradí od jakýchkoli dalších pokusů. Máme celkem dobré jméno, nikdy jsme neměli větší problémy s kvalitou či hygienou, a tak sem například kontroly chodí poměrně často a rády. Vím ale o provozovnách, kam ony kontroly nechodí, neboť by je musely okamžitě zavřít. Když to řeknu obecně: zákony, které se v parlamentu, a to říkám záměrně, vypotí, jsou snůškou paskvilů. Kdybychom pracovali tak jako naši poslanci, tak do dvou či tří měsíců zkrachujeme.Nechci, aby to znělo jako klišé, ale naši dědové nepotřebovali žádné extra předpisy, potřebovali jen rozumět svému řemeslu, potřebovali znát receptury a v klidu dělali. Přitom nevyráběli žádné nekvalitní výrobky – ono by totiž stačilo, aby něco několikrát špatně vyrobili a už by si nevydělali ani korunu.

Co Vás na své práci těší?
Okamžitý efekt! My více jak 50% produkce okamžitě prodáme. Když vejdu do prodejny a vidím, jak mají nakupující vytřeštěné oči z toho bohatého sortimentu, který nabízíme, tak mě to potěší. Běžný je případ „lufťáků“, kdy si koupí tři čtyři koláče, snědí to ještě před obchodem a pak se vrátí a berou celou krabici!

Jaká je Vaše předpověď ohledně pekařiny do budoucna? Velcí pekaři vs. malí?
Předpokládám, že k většímu dělení trhu již nedojde. Lidé v menších městech a na vesnicích již svého pekaře mají, tak jak tomu bylo kdysi. A nevím, co by musely velkopekárny udělat, aby tyto lidi přetáhly na svou stranu. Ještě tak před pěti lety, když byl někde rohlík o deset haléřů levnější, tak tam lidi šli. Dnes už ne. Možná již přišli na to, že když už mají šetřit, tak ne na tom, co potřebují denně – na kvalitních potravinách.Střední pekaři by se měli podle mne zamyslet nad tím, co s řetězci. Nechápu, jak mohou přistoupit
na tříměsíční splatnost, na to, že co řetězce neprodají, tak jim milostivě vrátí – tak to v žádném případě – podmínky by měly být pro všechny stejné. A to, že je nemáme, je zase práce našeho parlamentu. To pak totiž není obchod, ale kšeft, a nemá to nic společného s konkurencí, ale je to obyčejné tlačení do rohu. Pokud chcete vyrobit dobrý rohlík, tak za prodejní cenu 90 haléřů nemáte šanci – musíte to prostě nějak ošidit – a touhle cestou nejdeme a ani nikdy nepůjdeme. Rohlík za 90 haléřů sice vyrobíte, ale není k jídlu.

Kontakt:
Miroslav Malínský
M + S spol. s r. o.
Lázeňská 373
463 62 Hejnice
tel./fax: 482 322 595
e-mail: miroslav.malinsky@volny.cz

povidla = lekvár