Naši cestu jsme začali u našich blízkých sousedů, v závodě na výrobu pekařských směsí a přípravků na předměstí Vídně. Řekneme si: „Rakouské Velikonoce nás nemohou ničím překvapit.“ Možná máte pravdu, tradiční zvyky se mnoho neliší. Ale Vídeň je proslavena každoročními Velikonočními trhy, které v našich krajinách nemají obdoby. V samotném městě jich probíhá hned pět. K nejznámějším a nejrozmanitějším patří velikonoční trh před zámkem Schönbrunn. Můžeme zde potkat přes 60 stánků s nejrůznějšími kulinářskými dobrotami. Probíhá tady ukázka výroby tradičních kraslic a prodej uměleckých výrobků z celého Rakouska. Na své si přijdou i ti nejmenší. Při výrobě marcipánových velikonočních zajíčků nezůstanou ulepené jenom ručičky.
Plni dojmů a zážitků jsme pokračovali dál a natočili jsme náš kompas směr Dolní Uhry. Zaklepali jsme na dveře našeho výrobního závodu v Budapešti. Zjistili jsme, že maďarské děti se bez rozdílu pohlaví těší na velikonočního zajíčka. Ten dle pradávné legendy pobíhá na Bílou sobotu po křesťanském světě a ztrácí čokoládová vajíčka a jiné lahůdky. Děti hned ráno na Velikonoční neděli vyskočí z postýlek a dají se do hledání. Tento pěkný zvyk, který má většina našich sousedů společný, můžou naše děvčata jen tiše závidět.
Když jsme se poptali u našich nejbližších kolegů na obchodní pobočce v Košicích, potvrdilo se očekávání, že jejich zvyky jsou velmi podobné. Jedinou významnou odlišností pro mnohé je státní svátek, kterým na Slovensku uctívají Velký pátek, ukřižování Ježíše Krista. Tento „zvyk“ ocení hlavně zaměstnanci. Zaměstnavatelé již méně.
Další kroky nás zavedly na sever do Švédského města Göteborgu. Ve druhém největším městě Švédska se nachází malé obchodní oddělení Lesaffre Nordic. Švédské Velikonoce jsou pro nás zajímavější. Každá švédská rodina si ozdobí „roští“ před domem barevnými peříčky, která mají připomínat rozkvetlé stromy a přicházející jaro. Velkou tradicí jsou otevírací papírová vajíčka nejrůznějších velikostí. Do malého vajíčka se ukryje sladkost pro děti, do velkého třeba i nové boty pro maminku. Tomu říkám překvapení.
Ke švédským Velikonocím patří neodmyslitelně čarodějnice. Symbolizují loučení s dobou temna, s dobou dlouhých zimních večerů, úzkosti a dříve i hladu. Na Velikonoční pondělí chodí malé čarodějničky koledovat. Zazvoní u dveří, nic neříkají, jen tak stojí a mlčí a za to, že odejdou a nebudou se vracet, dostanou odměnu. Výborně zvládnutá strategie.
Opustíme nyní Evropu, nebudeme se dále zdržovat zvyky u západních sousedů, které jsou velmi podobné těm našim a zamíříme do exotičtějších končin světa Lesaffre. Do Asie. Ve Vietnamu, v provincii Long An se nachází drožďárna Saf Viet. Vzhledem k tomu, že náboženské vyznání většiny Vietnamců je buddhismus, neočekáváme, že zdejší zaměstnanci budou malovat vajíčka a plést pomlázky. V dnešním Vietnamu, dlouhou dobu ovládaném Francií, bychom určitě našli pozůstatky křesťanských zvyků. My jsme se ale zaměřili na tradičnější svátky. Všude se slaví příchod jara, čistota zrození a nekonečného koloběhu. Také ve Vietnamu, stejně jako v Čině, je jedním z nejdůležitějších svátků příchod Nového roku. Tet Nguyen Dan, jehož datum připadá na vietnamské jarní dny, se slaví na přelomu ledna a února. Letos začal rok Hada, rok moudrosti, inteligence a kreativity. Říká se, že lidé narození ve znamení hada jsou mazaní, velmi dobří prostředníci a zdatní obchodníci.
Přivítání Nového roku slaví většina Vietnamců v rodinném kruhu. Rodiny si pořizují do svých obydlí stromečky obalné mandarinkami nebo květy meruněk a broskvoní. Na slavnostní tabuli nesmí chybět cukroví: semínka z dýně, zázvor v cukru, sušená mandarinka a kokos v různých barvách. Tradičním pokrmem je slaný koláč bánh chưng, který se připravuje z lepkavé rýže, plní se fazolemi a tučným vepřovým masem. Na závěr se zabalí do velkých zelených listů dong a zpevní se tenkými naštípanými bambusovými třískami, které se omotají kolem koláče. Musím říci, že oslavou Nového roku ve Vietnamu jsme se pořádně vyčerpali. Teď nás čeká závěrečná cesta napříč Pacifikem do Spojených států amerických.
Skupina Lesaffre má drožďárnu v Alabamě, obchodní oddělení v Milwaukee a továrnu na výrobu kvasnicového extraktu v Iowě. V Americe by se dali Velikonoce definovat heslem „Zajíci, kam se podíváš“. Základem velikonoční výzdoby jsou sice vajíčka (dnes už většinou čokoládová), ale zajíci různých velikostí a barev se promenádují ulicemi a nabízejí laskominy všeho druhu. Největším svátkem je Velikonoční neděle. V rodinách se pořádá „hon“ na čokoládové zajíčky a jiné dobroty. Dopoledne se děti rozprchnou po domě či zahradě a hledají, co Velikonoční zajíček vytratil (pravděpodobně se jedná o toho samého zajíce, který trousí v Maďarsku). V poledne pak zasedne celá rodinu ke sváteční tabuli. Tento zvyk se udržuje i v Bílém domě. Každoročně se zde pořádá pro děti do osmi let velká soutěž v kutálení vajíček. Vyhrává ten, kdo má vejce první v cíli.
My jsme také dospěli s naším putováním do cíle. Doufáme, že jste si ohlédnutí za velikonočními svátky užili a už dnes se těšíte na příští rok. To bychom se mohli zastavit na dalších místech, na která se v tomto článku už nedostala. Jak to asi vypadá na Velikonoce v Mexiku nebo Chile?