Co jsou Vánoce v dnešním pojetí? Velká část světa, který si říká civilizovaný, se odchyluje od jakékoliv víry. Nejen tedy od toho, co se většinou pod tím slovem rozumí, ale i od víry v přírodu a síly, které vytvářejí a udržují její řád. Vánoce jsou dnes svátky toku peněz, jídla a zboží. Zcela se vytrácí duch, který odedávna vládl období končícího roku.

ČESKO
Křesťanská tradice Vánoc se projevuje zejména v pokrmech. Těch bývalo sedm, stejně jako sedm milosrdenství, bolestí a radostí Panny Marie.

Štědrovečernímu menu je věnována velká pozornost a všude se připravuje podle rodinných zvyklostí.

Při slavnostní tabuli se připravuje jedno místo navíc, pro nečekaného hosta. Pod každým z talířů je ukryta rybí šupina, aby přinesla majiteli peníze a bohatství. Nejdříve se servíruje rybí polévka (případně bramborová) a poté hlavní jídlo – většinou smažený kapr s bramborovým salátem (speciální v každé rodině). Na žádném stole, samozřejmě, nesmí chybět vánočka, nejlépe upečená doma.

SLOVENSKO
Přiznám se, že jsem o slovenských vánočních zvycích netušil ještě nedávno nic. Myslel jsem, že jejich a naše Vánoce musí být vlastně stejné, jediné, co mě ve spojení se slovenskou kuchyní napadalo, byly halušky s bryndzou či parenica. Skutečnost daleko předčila moje očekávání a nestačil jsem se divit!

Stejně jako u nás, si v každé slovenské rodině Vánoce dělají tak trochu po svém. Základem slavnostního menu tam ovšem není rybí polévka, ale kapustnica – polévka podobná naší zelňačce.

Na stole mimo ní musí být opekance či bobalky (názvů je pro toto pečivo ještě mnohem více) – bochánky velikosti ořechů pečené z kynutého těsta, jedí se spařené a posypané mákem. Co ale nesmí na slavnostním stole rozhodně chybět, jsou oplatky. Oplatkám se připisovaly různé magické účinky. Někde jimi slavnostní večeře začíná: "Jedí se tak, že si kousek ulomíte, namočíte do medu a zajíte česnekem. Ještě před večeří si ale myjeme ruce ve vodě, kde jsou naházené mince – abychom měli v příštím roce dostatek peněz." Ty samé mince se pak osuší a dají pod ubrus na slavnostní stůl. Celé štědrovečerní menu je s výjimkou ryby bezmasé.

Ve většině rodin se ještě před začátkem jídla pomodlí. Ačkoli mládež příliš do kostela nechodí, tuto tradici se svými blízkými dodržuje každoročně. Potom si na čelo medem udělají malý křížek: “Abychom byli celý další rok na sebe i ostatní hodní“. Slováci tolik nejedí kapra, ale spíše upřednostňují jiné druhy ryb. Bramborový salát je součástí tradičního menu stejně jako u nás, někdy ho dokonce dělají i více druhů.

Slovenské hospodyňky se netrápí s přípravou vánoček, ale pečou koláče či bábovky. Ty se dříve rozdávaly koledníkům jako odměna za přání a na velkých statcích jich museli mít ve spíži i pěkných pár desítek. Během vánočních svátků si Slováci pochutnávají také na tvarožnících, ořechovnících, lekvárnících (s povidly) nebo makovnících.

S napětím se očekává, kdo první zaklepe na dveře na první vánoční svátek. Je-li to muž, prý
čeká rodinu v příštím roce mnoho dobrého. “Maminka se proto vždy rozzlobí, když první na návštěvu zajde sousedka“.