Úvod
Kontakt
Svátky byly, jsou a vždy budou tak trochu politické, náboženské a kulturní téma. Svátek se nevyhlašuje jen tak, ale vždy za účelem připomenutí něčeho významného, zpravidla nějaké historické události, kterou většina považuje za hodně důležitou.
Ve svátcích nemůže být zmatek; proto máme zvláštní zákony, kterými se svátky určují. Zákony schvalují poslanci, takže chcete-li zavést nový svátek, musíte jich přesvědčit dost, že se tehdy a tehdy stalo něco tak významného, aby to stálo za každoroční slavení. Proto se také svátky tak moc nemění, protože dohodnout se nebývá lehké.
Ostatně, každoroční slavení není - alespoň u nás - zcela přesný výraz. Platí totiž, že pokud svátek připadne na víkend, máme smůlu. Ten rok prostě o svátek přijdeme. To je ryze formální přístup, takový úřední. Připomenout si něco významného lze i o víkendu. V některých zemích ovšem platí, že svátek připadající na víkend se nahradí jiným dnem volna, třeba v pátek před oním víkendem či v pondělí po něm. To je přístup - řekl bych - trochu jižanský, z něhož je zřejmé, že nejde o to připomenout událost, ale hlavně jde o to slavit, vcelku cokoliv a kdykoliv. A to přece nemůže zhatit ten nesmyslný kalendář, co nám sází svátky na soboty a neděle.
SVÁTKY V ČESKÉ REPUBLICE
V Česku máme na svátky zákon č. 245/2000 Sb. Ten rozlišuje 3 druhy zvláštních dnů: státní svátky, ostatní svátky a významné dny.
Státní svátky
Státní svátky jsou dny, kdy se nepracuje. Zákon se neobtěžuje zdůvodňovat, proč právě tyto dny jsou státními svátky. Podle názvu to musíte poznat. Dalo by se čekat, že to budou dny, kdy se stalo něco významného, zejména pozitivního, protože slavit něco zlého přece není normální. Není to tak ale vždy. Tak třeba upálení mistra Jana Husa by se nechtělo slavit ani Zikmundovi; takže v tento den je třeba nikoliv slavit, ale truchlit!
1. leden - Den obnovy samostatného českého státu
Ona „obnova“ samostatného českého státu (1. 1. 1993) je poněkud komická; obnovili nám ho naši dnešní nejmilejší sousedé, Slováci, a to tím, že se od nás osamostatnili. Jak se dají věci hezky pojmenovat. Neznalý čtenář z jiného kontinentu by si mohl myslet, že Češi po těžkých bojích v tento den získali nezávislost...
8. květen - Den vítězství
Kdysi jsme konec války (1945) slavili 9. května. Druhá světová válka ale samozřejmě nemohla skončit úplně všude ve stejný den; počátkem května se konečně přestalo bojovat v celé Evropě, někde dříve, někde později. Každopádně konec války je důvod slavit.
5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Jak víme, že tito dva pánové přišli zrovna 5. 7., to fakt nechápu. Že by se našly jejich cestovní doklady s razítkem hraničního přechodu v Mikulově? Ve skutečnosti to byl papež Pius IX. před asi 150 lety, kdo určil tohle zcela smyšlené datum. (Více na toto téma v některém z dalších čísel.)
6. červenec - Den upálení mistra Jana Husa
V roce 1415 ukázal pětačtyřicetiletý Hus odvahu a trval na svém. A byl potrestán a justičně zavražděn.
28. září - Den české státnosti
Další vražda v našich dějinách. V pondělí 28. 9. nechal Boleslav zavraždit svého bratra Václava I, později svatého Václava a patrona Českých zemí. Zajímavé je, že známe přesný den, ale nevíme, který rok to byl. Oficiálně uvádí historikové „asi 935 nebo 929“. To je trochu jako s příchodem Cimrmana do Liptákova: bylo to na podzim roku 1906, plus mínus 200 let.
28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu
Tak tomuhle dnu rozumím. V roce 1918 se Češi a Slováci konečně trhli od Rakušáků a Maďarů. To se dá slavit. (Později se Slováci trhli od Čechů a slaví to stejně vydatně, což jim přeju.)
17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii
Tenhle svátek prožívám emocionálně, protože jeho druhý důvod z roku 1989 jsem zažil a vím, o co šlo.
Ostatní svátky
V tyto dny se také nepracuje. Nechápu, v čem je rozdíl mezi státním a ostatním svátkem; ale nemůžu rozumět všemu. Možná poslancům zákon připadal příliš krátký, tak ho chtěli natáhnout.
1. leden - Nový rok
Je třeba se vyspat po bujarých oslavách. Všimněte si, že tento den je také státním svátkem. Asi pro jistotu, aby bylo každému jasné, že 1. 1. se fakt nepracuje. Vždyť v tento den mají zavřeno i české obchoďáky!
Velikonoční pondělí
Trošku divný svátek, když nemá pevné datum. Ale tenhle svátek zase má jednu skvělou výhodu: nikdy není o víkendu. Víc takových!
1. květen - Svátek práce
Skvělá věc, bývá už hezky, a od té doby, co se nemusí chodit mávat do průvodu, si to pokaždé užiju.
24. prosinec - Štědrý den
25. prosinec - 1. svátek vánoční
26. prosinec - 2. svátek vánoční
Vánoce jsou pro mě ten největší svátek. Každý zná, každý chápe, není třeba komentovat. (Hned 3 dny v kuse!)
SVIATKY NA SLOVENSKU
Na Slovensku rozlišujeme štátne sviatky, dni pracovného pokoja a pamätné dni. Ich zoznam upravuje zákon č. 241/1993 Z. z. Počet obľúbených, načerveno vyfarbených dní v kalendári je u nás až 15, čím sme spolu s Cyprom obsadili prvé miesto spomedzi členských krajín EÚ.
Štátne sviatky
Na Slovensku máme celkom 5 štátnych sviatkov.
1. január - Deň vzniku Slovenskej republiky
Samostatná Slovenská republika vznikla 1. 1. 1993. Tento deň si hmlisto pamätám ešte z čias, keď som chodila do školy s aktovkou väčšou a ťažšou než som bola ja. Hoci sa dodnes názory na rozdelenie ČSFR rôznia, už sme si všetci zvykli a tento deň oslavujeme spoločne.
5. júl - Sviatok svätého Cyrila a Metoda
Sviatok poukazuje na previazanosť slovenského a českého národa trvajúcu vyše 1000 rokov. V obidvoch krajinách si pripomíname príchod solúnskych bratov, nesúcich, okrem iných darov, aj prvé slovanské písmo na Veľkú Moravu, ktorá sa nachádzala na území dnešného Slovenska a Moravy.
29. august – Výročie SNP
Slovenské národné povstanie (1944) a odvaha povstaleckej armády sa oslavuje naozaj oprávnene. Aj napriek porážke nemeckými okupačnými jednotkami povstanie pokračovalo partizánskym spôsobom boja.
1. september - Deň Ústavy Slovenskej republiky
V roku 1992 bola schválená ústava, hierarchicky najvyššie postavený právny predpis platný v Slovenskej republike, a bolo rozhodnuté. Slovensko sa stalo samostatnou, suverénnou a demokratickou republikou.
17. november - Deň boja za slobodu a demokraciu
1939 a 1989, dva dobré dôvody si tento deň pripomenúť, dva dobré dôvody oslavovať študentov a slobodu.
Dni pracovného pokoja
Slováci si evidentne zaslúžia veľa oddychovať, keďže máme týchto dní pomerne dosť. A nakoľko väčšina z nich je náboženského charakteru, dalo by sa povedať, že sme si ich v podstate vymodlili.
6. január - Zjavenie Pána (Traja králi a vianočný sviatok pravoslávnych kresťanov)
Veľký piatok
Na Slovensku sa odpočíva o deň dlhšie a skôr ako v susedných Čechách.
Veľkonočný pondelok
Ženami veľmi obľúbená tradícia oblievačiek a šibačiek je už hlavne v mestách na pomalom ústupe a oslavuje sa skôr komornejšie, s rodinou, prípadne dovolenkovo.
1. máj - Sviatok práce
Ako krajšie osláviť prácu než sladkým ničnerobením a leňošením?
8. máj - Deň víťazstva nad fašizmom
Ukončenie druhej svetovej vojny si treba uctiť.
15. september - Sedembolestná Panna Mária
Svätá stolica dáva SR povinnosť rešpektovať uvedený deň ako deň pracovného pokoja a všetci Slováci sú za to vďační.
1. november - Sviatok všetkých svätých
Svätí zosnulí majú na Slovensku svoj vlastný deň na pripomenutie.
24. december - Štedrý deň
25. december - Prvý sviatok vianočný
26. december - Druhý sviatok vianočný
Myslím, že tu netreba nič písať – iba sa tešiť na tie ďalšie Vianoce...
