Stejně tak jako Olomouc je i Trnava krajské město. V roce 2011 zde žilo 66 219 obyvatel. Dopravní situace je složitá, protože se nedá projet historickým centrem, a tak se pořád někde čeká na semaforu. Za slušnou prací musí většina obyvatel jinam. Naštěstí pro Trnavu se Trnavčania nemusí do hlavního města stěhovat, protože je to po dálnici jen „kúsok“.

Historie města je vskutku bohatá. Od svých počátků je Trnava spojena s obchodem, protože vznikala na křižovatce obchodních cest. První písemná zmínka o městu je z roku 1211 a roku 1238 získalo město výsady svobodného královského města. Ve 13. století bylo město ohraničeno dobovým opevněním se čtyřmi bránami. Toto, v té době ojedinělé, opevnění, kvůli kterému mnozí cestovatelé zaměňovali Trnavu za hrad, vytyčuje prostor o rozloze 60 hektarů, na němž se nachází většina z trnavských pamětihodností. Centrem života ve městě je Trojičné náměstí, místo, kde se koná mnoho kulturně-společenských akcí. Nad tímto náměstím se tyčí městská věž, kam by měly vést první kroky návštěvníků. Celé město i region z ní jsou vidět jako na dlani a umožní rychlé rozhodnutí, které historické památky chce návštěvník nejvíce vidět. Ve věži sídlí Turistické informační centrum - Región Tirnavia, kde vám ochotně poradí a pomohou s rozhodováním. Nejkrásnějším místem Trnavy je Náměstí sv. Mikuláše, kde byl položen základní kámen města. Náměstí i okolní uličky si zachovaly svůj historický vzhled a každého návštěvníka zaručeně vrátí o pár set let v čase zpět svou romantickou a zároveň magickou atmosférou.

Vzpomínkou na vinařskou tradici města jsou rozsáhlé středověké vinné sklepy vybudované pod celým centrem města. Podle městských legend byly kdysi všechny propojené a sloužily jako únikový systém. Část z těchto sklepů je návštěvníkům přístupná v rámci turistických prohlídek, jiné pouze v rámci listopadové akce „Deň vinných pivnic“. Tato událost otevírá více než 30 vinných sklípků, kde se prezentují vinaři nejen z blízkého okolí, ale i ze vzdálenějších oblastí až po Tokaj. Aby se této akci zachovala její kulturní úroveň a také z kapacitních důvodů často ne velmi velkých sklípků, je počet vstupenek omezen na 700. Vstupenky jsou již několik týdnů před začátkem akce beznadějně vyprodané.

Víno v Trnavě ale není pouze tento Den vinných sklepů, je to také každoroční soutěž „Vino Tirnavia“, která se koná v dubnu a která patří mezi tři nejlépe odborně hodnocené vinné soutěže na Slovensku. Pro obyčejné návštěvníky je tato akce zajímavá hlavně veřejnou prezentací a možností ochutnat několik stovek vín, která se na Slovensku v daném roce urodila. Trnava byla kdysi jedním z nejvýznamnějších hráčů v obchodě s vínem na území Uherska a vyvážela víno do Čech, Slezska i Polska. Trnavští měšťané obhospodařovali v minulosti vinohrady od Bratislavy až po Hlohovec.

Při běžné návštěvě doporučuji zajít na oběd do restaurace Pizza Kitty, která se nachází přímo na pěší zóně. Nedělají tu pouze pizzu, ale také velmi kvalitní italskou kuchyni. Restaurace má příjemný interiér rozčleněný do mnoha zákoutí.

Trnava a její okolí jsou zajímavé také svými přírodními památkami a možnostmi pěší a zejména cykloturistiky. Na periferii města je to zejména chráněný areál Trnavské rybníky, vodní biotop, kde žije cca 150 chráněných druhů ptáků. V nedalekém okolí leží obec Smolenice – perla Malých Karpat a rodiště vynálezce padáku Štefana Baniča, kde se nachází nejmladší zámek Slovenska – Smolenický zámek, jeskyně Driny nebo archeologické naleziště Molpír. Většina přírodních i kulturních památek ve vzdálenějším okolí je snadno dostupná na kole. I necyklisté si ovšem mohou snadno prohlédnout přírodní krásy okolí, a to z koňského hřbetu. Ve městě a okolních vesnicích je větší množství koňských stájích, kde si snadno můžete domluvit i tuto formu prohlídky okolí.

Město je k turistům velice přátelské. Pomocí webu www.regiontirnavia.sk nebo www.vitajtevtrnave.sk se návštěvníci snadno dozvědí o chystaných kulturních akcích, o památkách vhodných k navštívení, naleznou zde také doporučované cyklotrasy, stejně jako tipy, co dělat v případě špatného počasí.

text: Igor Nosek

foto: laskavě poskytl Magistrát města Trnava