Slyšel jsem o Vás, že se v pekárenství pohybujete přes padesát let, což je úctyhodná doba…
Vyučil jsem se pekařem v roce 1954, letos to tedy bude již padesát pět let, co jsem věrný
pekařině. A nikdy jsem o svém rozhodnutí stát se pekařem nezapochyboval. Může to znít divně, ale pekařem jsem chtěl být již od útlého dětství.

A jaká je historie vaší pekárny?
Po sametové revoluci jsem začal v pronajatých prostorech provozovat vůbec první soukromou pekárnu v okrese Opava. Práce bylo tolik, že jsem nestačil péct. A když se v roce 1991 naskytla možnost vydražit v malé privatizaci pekárnu v Dolním Benešově, bez váhání jsem do toho šel. V dražbě jsem uspěl a začal vyrábět tam, kde jsem již v roce 1960
pracoval ještě jako svobodný mládenec… V současné době máme 49 zaměstnanců a pečící plochu jsme rozšířili trojnásobně, až na 75 m2. Pekárna byla rozšířena o kanceláře, výrobní haly, expediční prostory, garáže a dílny.

Jak se vám v dnešní době celosvětové krize daří?
Krizi u nás nepociťujeme. Zásobujeme spíše menší prodejny a tuzemské řetězce ve vesnicích blízkého okolí, v Hlučíně, Opavě i Ostravě. Jsme jedním z hlavních dodavatelů
pečiva do Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě a do Psychiatrické léčebny v Opavě. Z nadnárodních řetězců zásobujeme Makro v Ostravě-Hrabové. Vyrábíme různé druhy chleba, veky, běžné pečivo, jemné pečivo, ale i celozrnné pečivo a koláče. Mezi velmi oblíbené patří chutné koblížky. V Makru si velmi oblíbili náš chléb Křupák.

Máte nějakou krajovou specialitu?
Pečeme domácí svatební koláče – tzv. prajské koláče. Jsou to máslové koláče s kladenou
posýpkou. V každém koláčku je 5 dkg bohaté nádivky. Je o ně hodně velký zájem na svatby
a rodinné oslavy.

Jak se vyrovnáváte s konkurencí?
Snažíme se konkurovat kvalitním a chutným chlebem a pečivem, i když to vždy nestačí. Pořizujeme strojní vybavení, které uspoří energii a zvýší trvanlivost upečených výrobků, abychom byli schopni vyrábět pečivo s vyšší kvalitou za příznivé ceny pro koncového odběratele, a tím zvýšit konkurenceschopnost firmy na trhu.

Zkoušeli jste žádat EU o dotace?
Pořídili jsme si dvě termoolejové pece od firmy Kornfeil. Dotace nám byla schválena, ale dosud jsme nedostali peníze. I když to budou už dva roky. Je to moc zdlouhavé a také dosti náročné na vyřizování.

A současné strojové vybavení?
Máme jednu průběžnou pec, dále na chléb dvě etážové pece Variant 22 s celoplošným asistentem, dvě termoolejové pece Thermomax 12 a boxovou pec BP 10.Dále máme linku na rohlíky. V roce 2008 jsem si koupil na Salimě v Brně od firmy Omega linku Laurinka s děličkou Minirex na ražené tvary. Je to již rok, co je linka v provozu, ale dosud není zcela v pořádku. Stále s ní máme nějaké problémy. Obchodní zástupce firmy Omega se nijak
nesnaží problémy řešit. Firma Omega se plně věnuje nové pekárně firmy Hruška a na další pekárny jí nezbývá potřebný čas a energie. Svůj problém s touto linkou jsem musel řešit přímo s výrobcem – firmou Koenig z Rakouska. Teprve poté nám začali linku opravovat a o jeden rok prodloužili záruční dobu. Každopádně náš údržbář strčí do kapsy
všechny rakouské mechaniky. Kdyby jej nebylo, tak nám linka snad ani nepojede…

Jak často zavádíte novinky?
Každý měsíc. Nyní jsme například výrobu rozšířili o Párty chléb. Ale nový výrobek vždy vytlačí nějaký jiný… Obchodník od vás může vzít novinku – klidně i za lepší cenu – ale od jiného dodavatele musí pak vzít o to méně zboží. Nejlepší byly roky od privatizace pekárny do přelomu století: nebyla tady tak velká konkurence, tolik řetězců, a my jsme vyráběli na tři směny – dříve jsme zásobovali dnes již neexistující vojsko v Opavě – vojáci nám dělali velice slušné obraty.

Slyšel jsem, že se účastníte elektronických aukcí – pro pekaře je to určitě poněkud neobvyklé…
Ano, je to pravda. Jedná se o aukci dodávek pečiva do Fakultní nemocnice v Ostravě – Porubě. Každé tři měsíce obdržíme pozvánku k elektronické aukci. Přihlásíme se a dostaneme přístupový klíč. Vložíme k danému pečivu svou cenu a po vyhlášení soutěžního
kola vidíme na obrazovce počítače i nejnižší cenu konkurence. Ale nikdy nevíme, kdo z konkurence se spolu s námi aukce účastní a jakou dal cenu. Vždy vidíme jen nejnižší cenu. Pak je na nás, jak nízko dokážeme s cenou jít, aby to bylo pro naši ekonomiku ještě
únosné. Celá aukce je dost časově náročná. Soutěžní kolo začíná v devět hodin ráno, má trvat jednu hodinu, ale končíme mnohdy až o půl čtvrté odpoledne. Tvrdě se bojuje o každý výrobek a každý haléř. Odběratel tak ušetří značné peníze.

S jakými největšími překážkami se ve své profesi setkáváte?
Největší problém jsou kvalitní zaměstnanci. V učňovských školách se neučí mnoho pekařů. A praktické školy jsou plné tzv. „pekařů“, ale v současné době, kdy je v pekárně mnoho moderních strojů a zařízení, to tito lidé už nezvládají. Musíte si kvalitní zaměstnance vychovat sami – pokud ovšem u pekařiny vydrží. Být pekařem je totiž řehole: nízké mzdy, noční směny, horko… A lidé se mezi nás moc nehrnou – vidí, že je jim na úřadech práce lépe.

Jste rodinná firma – vychováváte si již nástupce?
S manželkou máme dceru. Věřím že mne jednou zastoupí, až se jí  firmu rozhodnu předat. Umí jednat s lidmi, ovládá počítače, má odborné zkušenosti. Vnučka je absolventkou Střední školy potravinářské technologie v Pardubicích a pracuje v pekárně jako technolog. Zeť se stará o autodopravu, údržbu a dělá nákupčího. Vnuk letos maturuje na střední škole zaměřené na elektrotechniku a informatiku a chce pokračovat dál ve studiu…

Za svůj profesní život jste určitě musel zažít či slyšet spoustu veselých historek. Podělíte se s našimi čtenáři o nějakou?
Po znárodnění, kdy bylo v opavském okrese 54 pekárniček, našli jednomu pekaři v housce zapečeného švába. Zavolali si ho na národní výbor a řekli mu: „Pekaři B…, máš tady zapečeného švába, budeš platit pokutu“. Ten si vzal housku do ruky, chvíli se na ni díval, pak ji snědl a řekl: „Výborné – to byla rozinka“. Důkaz nebyl, tudíž pokutu neplatil. Po měsíci se to opakovalo, opětovně byl pozván na národní výbor, ale tentokrát mu housku již do ruky
nedali. Pekař tušil, že se z toho tentokrát již nevykroutí. Chvíli přešlapoval a poté zařval: „No
snad si nemyslíte, že tam budete mít za dvacet haléřů zapečeného kanárka!“

Děkuji Vám za rozhovor, přeji Vám hodně zdraví, životního elánu a podnikatelských úspěchů.

Kontakt:
Arnošt Obrusník – Pekařství
Nádražní 363
747 22 Dolní Benešov
www.obrusnik.cz
tel.: 553 651 222, 553 653 340,
553 651 454
fax: 553 651 454
e-mail: pekarnaobrusnik@quick.cz

nádivka – plnka