Mohu Vám jenom doporučit strávit hodinku na webu a zadat do vyhledávače „NOZ“. Najdete více článků než o Ornelle Štikové a Heleně Vondráčkové dohromady. Jejich letmým pročtením si uděláte alespoň představu o tom, jak velkou změnu NOZ přinese. (Osobně bych řekl, že z hlediska zajímavosti jsou články o obou dámách a o NOZ srovnatelné.)
Sám jsem si pročetl tak stovku paragrafů a musím uznat, že NOZ je napsaný nečekaně lidsky a srozumitelně. A hlavně je založený na zdravém selském rozumu. Místo toho, aby bazíroval na slovíčkaření, vychází z obecných pojmů a zásad, které lze považovat spíše za součást morálky, kultury společnosti a běžné slušnosti. Dokonce si můžete přečíst černé na bílém, že „nikdo se nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu“. Snad tím naplní i cíl zabránit „vykukům“ v jeho zneužívání.
Pokud máte zájem se s novým občanským zákoníkem seznámit, využijte služeb právníků, kteří Vás jistě rádi proškolí; mnozí budou jen 2 lekce před Vámi a rádi si to společně zopakují.
Jako neprávník bych vypíchl několik příkladů, které jsou zajímavé i pro normálního podnikatele, například pekaře.
Předsmluvní odpovědnost
Prvním příkladem změny je zavedení takzvané „předsmluvní odpovědnosti“, která v našem právu doposud nebyla jasně zakotvena, i když ji soudy ve svých rozhodnutích používaly. § 1729 (ano, je jich hodně!) říká:
„(1) Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod.
(2) Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.“
Co to znamená? Základem této odpovědnosti je povinnost partnera, který ukončí jednání o uzavření smlouvy, nahradit druhé straně škodu, která jí v souvislosti s nečekaným neuzavřením smlouvy vznikne. Pokud podnikáte nebo řídíte firmu, jistě jste zažili situaci, kdy věnujete spoustu času dojednávání podmínek smlouvy s partnerem, který Vás ujišťuje, že „vše je jasné a domluvené“. Dokonce zahájíte práce nebo vynaložíte peníze, protože očekáváte, že vlastně jen „dáte na papír“ jasnou dohodu. A potom Vám najednou Váš obchodní partner řekne, že
- si to rozmyslel,
- nemá peníze, protože mu někdo jiný nezaplatil,
- dostal lepší nabídku,
- musíte chvilku počkat, protože teď nemá čas,
- jeho společník nesouhlasí...
a podobně. V horším případě jeho mobil najednou nikdo nebere. A jste „namydlení“.
Podle ustanovení NOZ máte ale výslovně nárok na náhradu škody, i když smlouva ještě uzavřena nebyla. Určit její výši možná nebude jednoduché a domoci se kompenzace také ne, ale to je jiná otázka. (NOZ dle mého vědomí neřeší procesní otázky občanského práva.) Důsledkem tohoto ustanovení ale může být to, že se partneři při vyjednávání budou chovat odpovědněji.
Uzavření smlouvy a protinávrh
Dalším příkladem významné změny je způsob, jakým může být smlouva uzavřena. Pokud dnes pošlete e-mailem nabídku, třeba na „dodávku 100 chlebů po 10,- Kč za kus, s dopravou do Karlových Varů v ceně, při splatnosti 30 dnů“, a Váš potenciální zákazník Vám odpoví, že to bere, ale při splatnosti 35 dnů, k uzavření smlouvy nedošlo. Jeho protinávrh se považuje za nový návrh a čeká na Vaše přijetí nebo odmítnutí.
Od ledna ale platí, že přijetí nabídky na uzavření smlouvy může být provedeno i zasláním protinávrhu, pokud protinávrh podstatně nemění podmínky původní nabídky. Samozřejmě je třeba použít rozum a zkušenost, abyste určili, co je podstatná změna. Pokud prodloužíte splatnost o 5 dnů, může to být „na hraně“, ale smlouva může být platně uzavřena. Pokud oněch 5 dnů navíc je pro Vás vážně problém, máte dvě možnosti:
• Musíte protinávrh „bez zbytečného odkladu“ (=rozumně rychle) odmítnout, tedy napsat: „Ne ne, 35 dnů je moc, tohle neberu.“
• Nebo již předem, například v první nabídce, přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem výslovně vyloučit, a to tak, aby to bylo jasné a srozumitelné.
V opačném případě riskujete uzavření smlouvy ve znění, které jste v plném rozsahu neschválili. A zase je to o pořádku. Pokud posíláte nabídky e-mailem, musíte ho denně číst. Napsat po měsíci, že jste 35 dnů nechtěli, bude trochu pozdě...
Obchodní potvrzovací dopis
Třetí novinka, která mne zaujala, je takzvaný obchodní potvrzovací dopis. Ten lze použít, pokud domluvíte obchod u oběda, a pak se po návratu do kanceláře rozhodnete sjednané podmínky sepsat do e-mailu a poslat je obchodnímu partnerovi „pro pořádek“. Má to smysl, protože toho bývá hodně a člověk si taky všechno nemůže pamatovat. Milovníci České pošty mohou samozřejmě použít i tiskárnu, papír a obálku, nalepit známku a jít si vystát frontu na nejbližší poštu.
Představte si, že takový dopis nebo e-mail dostanete a že v něm najdete odlišné podmínky od těch dojednaných. Platí ale, že pokud strana zasílá obchodní potvrzovací dopis „v přesvědčení, že její potvrzení zachycuje obsah smlouvy věrně, platí smlouva za uzavřenou s obsahem uvedeným v potvrzení, i když vykazuje odchylky od skutečně ujednaného obsahu smlouvy“. Je to tak ale jedině tehdy, pokud jsou odchylky nepodstatného charakteru a takové, aby je „rozumný podnikatel ještě schválil“.
V případě, že obchodní potvrzovací dopis přijde na adresu Vaší společnosti, je nezbytné na něj ihned reagovat a případné odlišné znění odmítnout. V opačném případě se firma opět vystavuje riziku, že uzavře smlouvu, jejíž znění neodsouhlasila. V praxi to znamená, že je třeba si ve firmě udělat pořádek. Není pro Vás dobré, aby poštu přebíral “kdekdo“ a nechal ji pak ležet týden či dva.
Tak hodně štěstí!