Asi každý zná ciabattu, jejíž obliba roste i přes značně vyšší cenu, a už se pomalu zabydluje i na českém trhu. Je to pečivo vyrobené z bílé pšeničné mouky a droždí s pevnou, křupavou kůrkou. Své jméno dostala pro svůj podlouhlý, širší a zploštěný tvar. Pokud vám tato vlastnost nic nepřipomíná, vězte, že ciabatta znamená pantofle. Je těžké stanovit, kde a kdy poprvé spatřila ciabatta světlo světa, neboť se o tuto prioritu už dlouho předhání spoustu italských míst. Střídka je charakteristická vysokou porézností a vláčností, výborně absorbuje olej a ostatní tekutiny. Ciabatta se nejčastěji používá na sendviče, nebo se z ní dělá bruscetta (opečený chléb potřený česnekem, zakápnutý olejem a obložený podle chuti). Správně upečená ciabatta musí po zaklepání zvonit. Pokud se těsto na ciabatty připravuje z mléka, vznikne tak ciabatta al latte. Známé panini se v Itálii kupují v paninotece. A i u nás se v rámci rychlého občerstvení objevují čím dál víc. Křupavé panini s charakteristickou mřížkou jsou zapečené sendviče z ciabatty, nejčastěji s šunkou a sýrem. Panino pak znamená malý chléb – chlebíček, panini je pak množné číslo.

Společnost Lesaffre Česko nově nabízí pekařskou směs Ciapane, která je pro své unikátní složení velmi vhodná pro výrobu ciabatty a běžného bílého pečiva. Itálii tak můžete mít i ve vaší pekárně.

Trošku míň známá je focaccia. Často se zaměňuje s pizzou, ale na rozdíl od ní je tlustší a přímo v těstě bývají zapracovány olivy a bylinky. Spíš připomíná americkou pizzu, avšak není potřená rajčatovou omáčkou a pokud byste se k ní přiblížili s kečupem, vykázali by vás nejen za hranice Ligurie, která je touto pochoutkou proslavena. V různých obměnách se dá nalézt v celé Itálii a pod jinými jmény i v celé středomořské oblasti. Jí se nejčastěji samotná, jen zakápnutá olejem, nebo jako příloha k salátům a masům. Mimo Itálii se používá pro přípravu sendvičů. Do základního těsta se můžou přidávat i hrozinky, cukr nebo med a vznikne tak sladká varianta. Název focaccia pochází z latinského slova focus – střed,
kterým byl myšlen rodinný krb.

Ve vánoční době, a vlastně nejen v ní, můžeme narazit na panettone. O vzniku této vánoční dobroty, která usiluje o získání ochranné známky, koluje spousta příběhů. V jednom z nich vystupuje bohatý sokolník, který se zamiloval do dcery chudého pekaře. Aby ji získal, vydával se za pekaře a vyrobil pro ni sladký bohatý chléb. V druhé verzi se panettone podávalo na jedné vánoční oslavě, kdy kuchař zapomněl na dezert a servíroval sladkou briošku, kterou upekl jeho pomocník Toni. Jak už si můžeme domyslet, dezert sklidil úspěch. Šéfkuchař Tonimu pogratuloval, povýšil ho a pojmenoval podle něj tuto specialitu. Výroba pravého panettone je zdlouhavá a náročná na čas, kterého je zapotřebí, aby se správně rozvinuly všechny potřebné chutě. Obsahuje kandovaný pomeranč, suché, v ničem
nenaložené, hrozinky a případně citronovou kůru i samotný citron.

 Receptura Ciabatta

 Receptura Panettone