Cílem výrobců droždí je produkce velkého množství živých buněk. Během celého výrobního procesu od laboratorního množení po fermentaci kvasinek v kvasných kádích výrobci usilují o zajištění optimálních podmínek (melasa, teplota, pH…). Kvalitního droždí přizpůsobeného požadavkům zákazníků dosahují výrobci propojením přísného výběru násadních buněk a specifi cké výrobní technologie
Skupina Lesaffre jako světový leader ve výrobě droždí dodává svým zákazníkům tento produkt hned v několika formách:
Tekuté droždí Až do roku 1825, kdy bylo na trh poprvé uvedeno lisované droždí, byly kvasnice prodávány v tekutém stavu. Návrat k této formě droždí je reakcí na poptávku ze strany průmyslových pekáren. |
|
Lisované droždí V průmyslových zemích je rozšířeno nejvíce. Důvody jsou finanční i praktické. Je formováno do podlouhlých hranolů. Droždí vyráběné pro trh v České republice má bílou barvu a velmi drobivou strukturu. V jiných zemích může být tmavší a jeho konzistence plastičtější. |
|
Granulované droždí Má formu relativně drobných částeček, které snadno procházejí násypkami hnětacích zařízení. V průmyslových pekárnách je často mícháno s vodou za vzniku suspenze. Tu lze následně použít při automatickém dávkování surovin. |
|
Aktivní sušené droždí Existuje ve formě drobných válečků nebo kuliček. Je odolné vůči teplu, což je vlastnost, která je velmi ceněna v regionech s klimaticky nepříznivými podmínkami (vysoké teploty a zvýšená vlhkost vzduchu). |
|
Instantní droždí Vděčí za svůj název tomu, že ho není nutné před přidáním do mouky znovu hydratovat. Používá se stejně snadno jako čerstvé lisované droždí. Jemné krystalky instantního droždí jsou baleny buď vakuově nebo v ochranné atmosféře. |
|
Mražené droždí s nízkým obsahem vody Jde o droždí, které se vyznačuje nižším obsahem sušiny než je tomu u instantního droždí. Je ve formě prášku a používá se například při přípravě nepředpečeného hluboce zmraženého pečiva. |
Schéma buňky droždí (průměr = 8 mikronů)
Nejznámější kvasinkou je Saccharomyces cerevisiae. Její název je odvozen od slova cukr (Saccharo) a od slova houba (Myces). Rod cerevisiae znamená v latině „pivní“.