Warning: file_get_contents(http://www.geoplugin.net/php.gp?ip=3.238.82.77) [function.file-get-contents]: failed to open stream: Connection timed out in /usr/local/hosting/home/vlastovicka.cz/web/www/index.php on line 3

Warning: file_get_contents(http://www.geoplugin.net/php.gp?ip=3.238.82.77) [function.file-get-contents]: failed to open stream: Connection timed out in /usr/local/hosting/home/vlastovicka.cz/web/www/shared/config.inc.php on line 75
Pekařina :: Vlaštovička.cz - online vydání časopisu pro pekaře a pekárny

Menu

Novinky online

Vlastovicka.cz - pecenie, pekarstvo, pecivo, pekari, casopis


Mám zájem dostávat e-mailem zprávy o novinkách na serveru vlastovicka.cz

Reklama

 

Vlastovicka.cz - pecenie, pekarstvo, pecivo, pekari, casopis

Pekařina

Jak se prodává pečivo v Rakousku?

Jeden Němec, který žil nějaký čas v Rakousku a nyní podniká v České republice, kdysi s nadsázkou (u piva) prohlásil, že Rakušané jsou Češi, kteří mluví německy. Něco na tom určitě je, Rakousko je v mnohém podobné České republice, alespoň pokud jde o Vídeň a východní část země.

 

Každopádně to platí v oblasti stravování, kde se naše staleté propojení v rámci monarchie projevilo výrazným promícháním obyvatelstva. A každý přistěhovalec, ať již česká hospodyně sloužící ve Vídni nebo rakouský úředník vyslaný do Prahy či Brna, si s sebou přinesl také své stravovací návyky. Dnes můžeme jen hádat, jestli je makový závin česká nebo rakouská specialita, vepřové koleno dostanete ve vídeňských stejně jako v českých hospodách, a buchtám se u našich jižních sousedů říká „Buchteln“. Spory o Temelín na tom nic nezmění.

 

Když jsme si tak podobní, možná by bylo zajímavé podívat se na to, jak v Rakousku fungují specializované prodejny pečiva. Právě tam totiž možná směřuje náš trh…

 

I v Rakousku, stejně jako u nás, je zvykem, že prakticky každý pekař má alespoň jednu vlastní prodejnu pečiva. Výroba pečiva a jeho prodej tedy nejsou odděleny, ale patří neodlučitelně k sobě. Mnozí velcí rakouští výrobci pečiva sázejí stále více na odbyt ve vlastních prodejnách.

 

Až do 80. let minulého století byl prodej pečiva i v Rakousku převážně tradiční. Tisíce malých pekařů, každý se svou prodejničkou sloužící nejbližšímu okolí. Ale od osmdesátých let nastala změna: začaly se vytvářet větší sítě  prodejen patřících jedné firmě. Tento proces se neobešel bez potíží, například dnešní lídr na trhu, firma Ankerbrot, prodělala v devadesátých letech krizi, která ji málem stála existenci. Některé z dnešních největších pekáren se mohou chlubit tradicí přesahující 150 let, v jednom případě se mluví dokonce o třísetleté historii.

 

Zajímavým úkazem je regionální rozdělení trhu s pečivem. Žádná ze sítí pekáren není rovnoměrně zastoupena po celém území země, ale každá z nich se zaměřila na určitý region, většinou definovaný jednou nebo několika
spolkovými zeměmi.

 

Charakteristickým znakem všech prodejen pečiva je důraz na kvalitu výrobků a jejich čerstvost. Zatímco v rakouských supermarketech klidně dostanete poněkud stárnoucí pečivo (stejně jako v těch českých), ve specializovaných pekařských prodejnách si zpravidla nedovolí nabídnout vám něco z předchozího dne. Je pravidlem, že pokud se v prostorách hned vedle prodejny přímo nepeče, dopékají se alespoň polotovary. Čichový vjem vás nemine v žádné pekařské prodejně.

 

Do igelitových sáčků vám pečivo běžně nedají, snad jen na přání. Všichni bez výjimky používají papírové sáčky s logem prodejny či jiným reklamním sdělením.

 

Dalším typickým jevem je nabídka čerstvých sendvičů. Většinou je sice nepřipravují přímo před vámi, ale přesto je prodávají velmi čerstvé. Chutě se mohou různit: od Wurstsemmel, tedy i nám známé housky se salámem, až po středomořské varianty (ciabatta s parmskou šunkou, sýrem, listovou zeleninou a bylinkami). Na rozdíl od Česka budete těžko hledat balené trvanlivé varianty sendvičů, a majonézu jako náplň budete muset také oželet. Cenově přijde takový sendvič na 2,50 EUR, tedy asi 62 Kč. Je samozřejmostí, že vám k němu nabídnou půllitrovou PET láhev nealkoholického nápoje za zhruba 1,50 EUR, takže za 100 Kč dostanete na cestu velmi chutný, řekněme průměrně vydatný, oběd.

 

Kromě nealkoholických nápojů se v pekařstvích zpravidla prodává také káva, kterou je možno vypít přímo na místě ve stoje u pultu nebo v sedě u stolků, někde velmi jednoduchých, jinde až designově přestřelených. Zvláštností některých prodejen je možnost zakoupit si mletou kávu a odnést si ji s sebou, setkali jsme se dokonce i s prodejem malospotřebitelské mouky pod značkou pekárny.

 

Prostředí pekáren se liší podle stylu, který majitel zvolil. Od klasického vzhledu, který připomíná spíše meziválečná léta (jako například jedna z filiálek sítě Felber v Ottakringerstrasse), přes strohou, ale praktickou a pohlednou, účelovost většiny poboček Ankerbrot, až po moderní prodejny sítě Mann, které jen na známé Mariahilferstrasse ve Vídni najdete hned čtyři.

 

Kvalita obsluhy, na kterou narazíte, se může lišit. Celkově můžete čekat zdvořilé a vstřícné jednání, ale i v Rakousku tu a tam narazíte na personál bez znalosti vlastního sortimentu, zejména na turisticky vyhledávaných místech.