Pekařství
Při pekařské fermentaci neboli kvašení produkují kvasinky oxid uhličitý a působením enzymů mění fyzikální vlastnosti těsta. V průběhu běžného kynutí těsta složeného z vody, mouky, soli a droždí, rozlišujeme dvě fáze. Nejprve probíhá fermentace cukrů, které jsou obsaženy v droždí nebo jsou přirozeně přítomny v mouce (asi 1,5 % hmotnostních). Druhá fáze představuje fermentaci cukru v mouce, který se nazývá maltóza. Maltóza vzniká působením některých enzymů a amyláz na moučný škrob po-škozený během mletí obilí. Pokud se do těsta přidá cukr, sacharóza nebo glukóza, fermentuje tento cukr ještě před maltózou. To znamená, že například v pečivu jako je brioška, spotřebují kvasinky zejména sacharózu. Druhá, nezkonzumovaná část, dodává pečivu sladkou chuť. Účinek amyláz mouky doplňuje svým působením také jiný enzym droždí, tzv. maltáza, který štěpí maltózu za vzniku jednoduchého cukru, glukózy. Droždí mění glukózu na oxid uhličitý (díky kterému dostává pečivo svůj objem a střídka svůj pórovitý vzhled) a na alkohol (který se odpaří během pečení). Droždí dále produkuje také aromatické sloučeniny, které přispívají k vůni a chuti pečiva

Vinařství
Jednou z etap přípravy vína je přeměna hroznového cukru na alkohol, a to je úkol, kdy svou roli sehrávají kvasinky. Biochemický proces transformace čerstvého moštu na víno se nazývá fermentace. Kvasinky vylučují enzymy, které přeměňují přirozené cukry hroznů v téměř stejné množství alkoholu a oxidu uhličitého. Kvasinky jsou přirozeně přítomné na bobulích hroznů, ale k samotné fermentaci neboli kvašení ještě nestačí. Proto byly vyvinuty speciální kmeny kvasinek, které slouží přímo k výrobě vína. Optimálními podmínkami pro průběh kvašení je dostatečná koncentrace kvasinek, jejich dobrý zdravotní stav a teplota 13–18 °C, dále potřebný obsah kyslíku pro jejich rozmnožování, potřebná koncentrace cukru a kyselejší prostředí o pH 3,5–4. Vyšlechtěné kultury kvasinek jsou ceněné také pro svou schopnost dodávat vínu zvláštní aroma, např. banánové, které je zvláště vyhledávané třeba u Beaujolais. Mezi jejich další důležité vlastnosti také patří, že dokáží zdůraznit odrůdový charakter vína, přispívají k dokvašování nápoje přímo v láhvi (což je důležité např. u šampaňského) nebo že se dokáží přizpůsobit různým způsobům přípravy vína.

Farmaceutický průmysl
Proteiny, sacharidy, lipidy, vitaminy skupiny B… droždí obsahuje mnoho aminokyselin, které jsou nezbytné pro dobré fungování lidského organismu a kterých se nám v běžné každodenní stravě nedostává v optimálním množství. Droždí je také zdrojem minerálních solí a oligo–elementů, které se v něm přirozeně hromadí, a dokáže tvořit Omega 3 nenasycené mastné kyseliny. Co jeho jednotlivé složky ovlivňují v lidském těle, uvádíme v tabulce 1 na následující straně. I když spolu vitaminy skupiny B vzájemně spolupracují jako jeden tým s cílem pomoci našemu tělu a jeho metabolickým funkcím, každý vitamin skupiny B funguje a spolupracuje s ostatními živinami a proteiny naprosto odlišně. Navíc jsou všechny vitaminy skupiny B, kromě vitaminu B12, více či méně rozpustné ve vodě, proto je naše tělo neumí ukládat do zásoby a jejich nadbytek vylučuje močí. Někteří lidé trpí nadměrným nedostatkem těchto vitaminů, a proto se mnohé farmaceutické fi rmy zabývají výrobou vitaminových doplňků v tabletách. Ať už jde jen o drožďové preparáty obsahující B1, B2, B3, B5 a B6 nebo komplexnější přípravky, jejich výhodou je daleko vyšší využitelnost pro lidský organismus, než jakou by přinesla konzumace čerstvého droždí bez jakékoliv úpravy, protože v usušené formě se vitaminy skupiny B lépe vstřebávají do těla, zatímco obsažené v čerstvém droždí mohou v těle kvasit a způsobovat nadýmání. Navíc mohou mít někteří lidé alergii na čerstvé droždí z důvodu rozmnožených kvasinek v trávicím traktu.

Kosmetický průmysl
Kosmetika se stejně jako ostatní odvětví neustále vyvíjí a těží z výzkumů základních vědních disciplín jako jsou biologie, farmakologie, fyzika nebo chemie. Doba, kdy kosmetický průmysl produkoval pouze „zkrášlovací“ přípravky, je už za námi. Dnešní kosmetické výrobky obsahují přírodní nebo syntetické komponenty, které jsou součástí komplexních receptur. Zároveň se v tomto odvětví zpřísnila i legislativa, která vyžaduje kvalitu založenou na přísných předklinických a klinických testech, které se blíží testům prováděných u léků. Výtažky z droždí jsou v kosmetickém průmyslu užívány do pleťových mlék, masek a krémů pro své antioxidační vlastnosti, příznivý vliv na podporu vzniku kolagenu v pleti a k hloubkovému čištění pórů. Mají také nezanedbatelné protistárnoucí účinky. Kromě průmyslově vyráběných kosmetických přípravků, které obsahují výtažky z droždí, jsou oblíbené a účinné i „obyčejné“ pleťové masky připravené z kostičky čerstvého droždí s mlékem, medem, jogurtem, olivovým olejem nebo citronem. Ty si mohou spotřebitelé vyrobit doma sami.

Zvýrazňovače chuti
„Potravinářským droždím“ nazýváme neaktivní droždí, které se pro svou chuť a pro své nutriční hodnoty používá do výrobků pro zvýraznění jejich chuti nebo vůně. Používá se také pro zlepšení textury výrobků s nižším obsahem tuků nebo pro snížení kyselosti či hořkosti. Snižuje množství soli ve výrobcích a hotových jídlech a je například zdravější alternativou za škodlivý glutaman sodný. Zvýrazňovače chuti vyrobené z droždí se používají do bujónů, polévek, omáček, slaných nápojů a sušenek, hotových či uzených pokrmů nebo některých sladkých výrobků (koláče, čokolády). Extrakty z droždí mají své uplatnění v masových aroma bez živočišného základu, přirozeně zvýrazňují chutě a vůně a, protože neobsahují žádné látky živočišného původu, jsou vhodné do pokrmů s označením „kosher“ nebo „halal“.

Krmivo pro zvířata
Droždí používané v krmivech pro domácí zvířata řadíme do kategorie tzv. probiotik. Narozdíl od slova „antibiotika“ mají „probiotika“ v řečtině význam „pro život“. Do krmiva pro zvířata se přidávají z důvodu vysokého množství živých kvasničných buněk, které jsou obsaženy v jednom jediném gramu. Tato přirozená aditiva dodávají krmivu přidanou hodnotu a mají příznivý vliv například na zdraví zvířat. Jejich přínos shrnuje tabulka 2 na následující straně. Droždí a výrobky vzniklé fermentačním procesem mají na trhu s krmivy pro zvířata velký potenciál. Můžeme je také najít například v psím krmivu, kde mají za úkol pomoci domácím mazlíčkům k hebké a lesklé srsti.

Zemědělství
Aby mohl zákazník konzumovat ovoce i mimo jeho sezónu, skladuje se v chladicích zařízeních. V těchto podmínkách bohužel dochází k tomu, že ovoce začne hnít nebo plesnivět kvůli houbovitým nebo bakteriálním onemocněním. Většina sklizní se proto v současné době ošetřuje proti nemocem nebo hmyzu chemickými ochrannými prostředky. Samotná příroda nám přitom nabízí přirozené mikroorganismy, které dokáží omezit výskyt a šíření jiných mikroorganismů, hmyzu a roztočů. Byla by tedy škoda toho nevyužít. Tyto mikroorganismy, z nichž některé jsou právě kvasinky kmene Saccharomyces cerevisiae, nejsou geneticky modifikované a při výrobě podléhají dlouhému a komplexnímu testování, při kterém se prověřují jak jejich vlastnosti a účinek na nemoci zemědělských plodin, tak i jejich neškodný vliv na člověka a životní prostředí. Jedním z připravovaných výrobků na bázi kvasničné biomasy je například prostředek, který bude účinně fungovat ve spojení s choroboplodnými zárodky na ovoci a chránit je po jejich sklizni.

Biotechnologie
Pro mnohé z nás je využití výtažků z droždí v biotechnologii velkou neznámou. Pouze odborníci dokáží posoudit, jaký význam mají a ještě v budoucnu budou mít tyto mikroorganismy pro lidskou populaci. Biotechnologií se jednoduše řečeno rozumí integrovaná vědní disciplína, ve které je alespoň jeden z výrobních stupňů zajišťován biologickým pochodem, a jejímž cílem je využití organismů nebo částí organismů k výrobě produktů či použití různých metod (kvašení v pekařství, vinařství, mlékárenství,…). V biotechnologii slouží extrakty z droždí jako výživové médium, které podporuje růst mikroorganismů a využívá se k mnoha účelům v různých odvětvích. Například ve farmaceutickém průmyslu mají své uplatnění při výrobě antibiotik, vitaminů a vakcín. Při výrobě kultivačních médií pomáhají s diagnostikou či mikrobiální nebo buněčnou kultivací. V potravinářství se uplatňují u mléčných kvásků, probiotik, organických kyselin, biopolymerů, enzymů. Výživová média obsahující výtažky z droždí, peptony a jiné deriváty získané autolýzou buněk Saccharomyces cerevisiae jsou vynikajícím zdrojem peptidů, vitaminů, aminokyselin a oligo–elementů, mají vysoký obsah organického dusíku a soli, jsou rozpustné ve vodě a geneticky nemodifikované, neobsahují látky živočišného původu ani alergeny. Používají se ve formě tekuté, pastové i práškové, přispívají k optimálnímu růstu široké škály bakterií, kvasinek a plísní, zlepšují životaschopnost mikroorganismů a podporují produkci metabolitů.

Ve všech výše zmíněných oblastech vyvíjí skupina Lesaffre, jako světový leader výroby droždí, své aktivity a ve spolupráci s odborníky se snaží svým know–how přispět k pokroku, který by mohla pocítit celá lidská populace.