Standardní bageta je široká 5 až 6 cm, dlouhá 65 cm a váží 250 gramů. Kůrka baget bývá velmi křupavá a upečená dozlatova, zatímco uvnitř je bílá a jemná střídka. I když ji zmáčkneme, měla by znovu získat svůj původní tvar – to je vlastnost, díky které poznáme kvalitní bagetu. Vypráví se, že za svůj vznik vděčí bageta napoleonským vojskům. Pečivo mělo do té doby vždy kulatý tvar. Podlouhlý tvar baget prý vymysleli Napoleonovi pekaři, aby se vojákům pečivo snadněji přepravovalo v kapse vojenských kalhot, umístěné podél jejich dolní končetiny. Nicméně dobové portréty napoleonských vojáků v uniformách tuto teorii poněkud zpochybňují, protože ukazují, že tento způsob přepravy pečiva by byl naprosto nepraktický a bageta by po celodenním pochodu nebyla v příliš lichotivém stavu. Další teorie o vzniku bagety uvádí, že toto pečivo vynalezli ve Vídni a importovali do Francie v průběhu 19. století. Tam se kolem roku 1920 rozšířila nejprve v Paříži. Při své výrobě totiž vyžadovala kratší čas kynutí a pečení než tradiční pečivo, což vyhovovalo tehdejším francouzským zákonům, které zakazovaly pekařům započít práci před čtvrtou hodinou ranní. Ale i tato teorie vzniku postrádá opravdové důkazy. Na výrobu této voňavé a křupavé pochoutky existuje nepřeberné množství receptur. Podle francouzských pekařů je nejdůležitější součástí receptury kvásek – ten je nad zlato. V 17. století byl kvásek dokonce důležitou součástí věna. My vám přinášíme pro inspiraci 2 receptury: tradiční francouzskou recepturu na výrobu baget a recepturu přizpůsobenou našimi pekaři – technology českým výrobním podmínkám.