Co nám o sobě prozradíš na úvod?
JF: Abych se malinko uvedl: vždy jsem měl rád cestování a nepřitahovala mně práce na jednom místě. Psal se rok 1994 a já jsem přijal práci obchodního zástupce pro firmu, jež měla slogan „První vlk, který umí péct“. Tehdy jsem ještě netušil, že se pro mne svět pekařiny stane na mnoho let tak blízký. Již devatenáct let tak trávím v „první linii“ a z toho desátým rokem pracuji pro společnost Lesaffre.

Poslední dobou se hodně řeší skloubení pracovního a rodinného života. Jak se to daří Tobě?
JF: Mám ženu a dva syny a svůj čas rozděluji vyloženě mezi práci a rodinu, na koníčky mi mnoho času nezbývá. Ale pracuji rád na zahrádce, jezdím na kole a rád si přečtu něco o historii. Jak jsem již zmínil – cestování mně baví a užiji si ho dost v souvislosti s mou prací.
 

Jak už jsi sám zmínil, letos (konkrétně na apríla) to bude deset let, co jsi nastoupil do Lesaffre Česko. V té době to byla ještě Česká drožďárenská společnost. Vybavíš si svůj první den tady?
JF: To si vybavím. Bylo to v březnu 2004 a já byl v Olomouci na pohovoru u tehdejšího generálního ředitele Jérôma Lebriez. Ještě zde běžela výroba. Dodnes se mi vrací vzpomínky na tu specifickou vůni droždí. První pracovní den jsem strávil se Zdeňkem Složilem a přespával jsem v administrativní budově, ve třetím patře byly zaměstnancům k dispozici zařízené byty.
 

Kolik jsi měl za tu dobu šéfů?
JF: (počítá na prstech): Zdeněk Složil, Eduard Tóth, Tomáš Podivinský. Tři. To není zase tolik.
 

Jaké jsou podle Tebe asi nejzásadnější změny v Lesaffre Česko za těch deset let?
JF: Podle mě to byla především změna z výrobního závodu na obchodní společnost. Z pohledu zákazníka to ale asi až taková změna nebyla. Zákazníci, si myslím, daleko více pocítili uzavření skladu v Králově Dvoře v dubnu 2012. Krátce na to jsme však otevřeli kancelář na Praze 8, která se v půlce loňského roku přesunula na Prahu 6. Co se našich produktů týče, tam jsme značně rozšířili portfolio, např. ze čtyř druhů droždí, které jsme nabízeli v době, kdy jsem nastoupil, na současných jedenáct, respektive třináct druhů, když počítáme i tekuté droždí. Také jsme se za tu dobu stali významným dodavatelem zlepšujících přípravků, ve kterých jsme mnohonásobně rozšířili naši nabídku. Ta dnes čítá desítky položek, z nichž některé vznikly na popud zákazníků – byly jim „ušity“ na míru. Za zmínku určitě stojí také to, že jsme se přestali účastnit (pro nás) nevýznamných pekařských veletrhů a „ušetřené“ finanční prostředky využíváme na pořádání odborných seminářů a akcí pro naše zákazníky. No a současnou největší změnou je asi budování nového firemního zázemí v Olomouci – jak kanceláří, tak Baking centra.
 

Představíš nám „nové“ uspořádání “svého“ obchodního týmu?
JF: Honza Pavlů – náš nejzkušenější pekařský technolog – převzal mou bývalou pozici vedoucího prodeje pro pekárny a od září vede náš technologický tým. Ten se skládá ze čtyř členů, kdy každý má svůj region a své zákazníky, o které se stará. Dalším členem obchodního týmu je Honza Kozák, který má kromě malospotřebitelského balení droždí na starosti také distributory pro pekárny. (Pozn. red.: kontakty na celý tým, spolu s aktuální fotografií, naleznete na zadní straně časopisu.)
 

Změní se s tímto uspořádáním obchodního týmu něco pro zákazníky?
JF: Já jsem zastáncem tvrzení, že z kanceláře se obchod úspěšně vést nedá, a tak budeme i nadále trávit čas na cestách, v blízkém kontaktu s našimi zákazníky. Budeme s nimi prožívat jejich starosti i radosti, tak jak tomu bylo dosud, a naše služby budou reflektovat aktuální potřeby našich zákazníků. Během následujících několika měsíců bychom chtěli přijít na trh s několika novými produkty a inovacemi, a to jak v sortimentu droždí, tak ve zlepšujících přípravcích. Jak jsem již zmínil, budeme se orientovat především na potřeby našich zákazníků včetně přípravy produktů na míru.
 

Co bys na závěr vzkázal našim zákazníkům?
JF: Jste pro nás nejdůležitějšími lidmi na světě. Pekařský obor momentálně neprochází nejsnadnějším obdobím, ale vězte, že stojíme při Vás a naším přáním je, abyste se Vy měli dobře, protože pak se budeme mít dobře i my, dodavatelé.
 

K takovému závěru není moc co dodat, snad jen – ať se dílo daří! Děkuji za rozhovor!