Menu

Novinky online

Vlastovicka.cz - pecenie, pekarstvo, pecivo, pekari, casopis


Mám zájem dostávat e-mailem zprávy o novinkách na serveru vlastovicka.cz

Reklama

 

Vlastovicka.cz - pecenie, pekarstvo, pecivo, pekari, casopis

O nás

Červnové povodně v jižních Čechách očima dobrovolného hasiče Luboše Halašky

časopis pre pekárov vlastovičkaNaši jihočeští zákazníci se teď asi malinko zarazili nad označením Luboše Halašky coby dobrovolného hasiče. Vždyť je to pekař, technolog společnosti Lesaffre Česko, říkáte si. A máte pravdu. Ale kromě pekařiny je Lubošovou srdeční záležitostí také práce hasiče. Jen zapátrejte v paměti, zda jste jako malí taky chtěli jezdit v tom obrovském houkajícím autě, za kterým se vždycky všichni otočí, hasit požáry a statečně zachraňovat kočičky uvízlé v korunách stromů.

Práce hasičů je ale daleko pestřejší, jak jsem se nedávno dozvěděla právě od Luboše. Mezi dobrovolnými a „nedobrovolnými“ hasiči v podstatě není velký rozdíl, i ti dobrovolní musí ovládat všechno to, co hasiči z povolání. A většinou bohužel nejsou voláni k příliš veselým případům. Stejně tak tomu bylo na začátku června letošního roku, kdy byl Sbor dobrovolných hasičů Klenovice povolán do obce Ovčín (spadající právě pod Klenovice), aby odčerpával vodu z laguny, která se zde tvořila vlivem mohutného přívalu deště, a monitoroval celou situaci, neboť vyhlídky na další dny nebyly o moc růžovější.

 

„Asi týden jsme se tam v pěti lidech střídali co 6 hodin a odčerpávali vodu, aby nedošlo k zatopení rodinných domů a rekreačních chat. Hned první den se stavěla hliněná hráz, chystaly a pokládaly se pytle s pískem,“ vypráví Luboš. Voda byla ale silnější než odhodlání klenovických dobrovolných hasičů zastavit ji, a do sklepů chatek nakonec pronikla.

 

„Nebylo to ale tak hrozné jako v roce 2002, tehdy tady Lužnice kulminovala na nějakých 5,6 metrech, letos dosáhla asi „jen“ 3,3 metrů,“ dodává Luboš. „Nejnáročnější byl asi souboj s časem a nutnost neustálé přítomnosti. Co mě, ale i kluky ze sboru opravdu zahřálo u srdce, bylo zjištění, že lidi nejsou tak zlí. Úplně neznámí lidi nám nosili svačinky, což bylo úžasné. Bylo vidět, jak moc jsou nám za pomoc vděční,“ ukončuje své vyprávění Luboš. A vděčný za pomoc byl také starosta Klenovic, který dobrovolným hasičům zakoupil prasátko, které pak všichni společně upekli a snědli.

 

Nechám na vás, co si z tohoto příběhu vezmete. Každopádně já osobně si myslím, že každému, kdo takto bezděčně pomáhal (či pomáhá) někomu dalšímu, ať už známému či neznámému, patří velký dík a klobouk dolů, protože i když bydlíte třeba někde na kopci a voda vás nemusí nikdy potkat, příroda je mocná čarodějka, svou sílu nám dokazuje dnes a denně, a nikdy nevíte, kdy se nezištná pomoc cizích bude hodit také vám. A nemusí se nutně jednat pouze o pomoc při živelných katastrofách.