Jaká je historie Vaší pekárny?
Firma Vašíček – pekařství a cukrářství peče pro své zákazníky již od roku 1991. Budovu, ve které sídlíme, si původně zakladatel firmy, pan Antonín Vašíček, pronajal a posléze odkoupil od restituentů – dříve zde sídlily Severomoravské pekárny. Od těch si také za pomoci úvěru pořídil strojní zařízení a rozjel pekařskou a cukrářskou výrobu. Bohužel budova i technologie byly ve zcela katastrofálním stavu. Všechny vydělané peníze se proto obratem investovaly do budovy, do vybudování inženýrských sítí, teplovodního topení, oken, stavebních úprav a nové střechy. Bylo nutno investovat i do strojního zařízení, které se kompletně vyměnilo a které slouží dodnes. V současné době zaměstnáváme zhruba 65 lidí. Objemem výroby a množstvím vyráběného sortimentu lze naši firmu zařadit mezi středně velké průmyslové pekárny a cukrárny. Cukrárna jede na jednu směnu, pekárna na směny tři.

Jaké máte portfolio výrobků?
Jsme pekárna regionálního významu. Vyrábíme běžné pečivo, jemné pečivo, chleba, také vícezrnné a trvanlivé pečivo. V cukrářské výrobě to jsou všechny výrobky, které zákon zná, včetně zmrzliny… Naše tradiční odbytiště je oblast bývalého okresu Šumperk (Šumpersko, Zábřežsko a Mohelnicko).

Máte nějaké vlastní prodejny?
Ano, máme dvě prodejny. Jedna je tady v Zábřehu na náměstí, kterou provozujeme ve vlastním domě, druhá prodejna je v Šumperku, kde jsme v pronájmu.

Dodáváte pečivo do řetězců?
Do řetězců jsme nikdy nedodávali. Jedinou výjimkou je v současné době Makro v Olomouci, které od nás odebírá trvanlivé a cukrářské výrobky. Mimo vlastní prodejny zásobujeme pouze nezávislý trh.

O jaké Vaše výrobky je největší zájem?
Prodáváme pouze své výrobky a pevně věříme, že zájem je o celé jejich spektrum. Poslední dobou dochází ke zvýšené poptávce po vícezrnném pečivu – my se jen snažíme v každé kategorii nabídnout trhu to nejlepší, co umíme.

Vyrábíte poměrně široký sortiment výrobků. Není lepší, ať již z hlediska fi nančního či logistického, zaměřit se pouze na určitý segment?
Naše strojní vybavení to umožňuje. Zákazníkovi se snažíme nabídnout kompletně celý sortiment, aby nemusel vyhledávat dalšího výrobce. Nicméně, máte pravdu, budoucnost malých pekáren vidím právě ve specializaci s důrazem na tradiční místní výrobky. My jsme ale pekárna střední a tomu musí odpovídat i široké portfolio výrobků, které máme.

Jak se vyrovnáváte s tlakem na nižší ceny?
Konečná cena na pultě prodejny se odvíjí od ceny pšenice, která vzrostla více jak dvojnásobně. Cena mouky vyletěla nahoru již začátkem září loňského roku. Samozřejmě, že ceny na trhu určují dominantní výrobci a menší výrobci pak reagují úpravou svých cen tak, aby byly srovnatelné. My jsme ceny zvyšovali až v polovině listopadu, kdy to již pro nás bylo ekonomicky neúnosné. Myslím si, že situace je velice podobná tomu, co se nyní děje v pivovarnickém průmyslu. Zvyšování cen tedy stojí na pevném základě a k tomu si musíme připočítat tlak na mzdy, které jsou v našem oboru jedny z nejnižších. S tím koresponduje velký nedostatek zaměstnanců vyučených v pekařském oboru. Vidím to sám v počtu učňů na učilištích, neboť jezdím ke zkouškám do Jeseníku, do Valašského Meziříčí a do Olomouce a vidím, jak jsou třídy prázdné. Není náhodou, že je ve třídě pouze šest učňů, což je žalostně málo. Stoupají ceny energií, pohonných hmot… Myslím, že růst cen pekařských výrobků je opodstatněný.

Jsou schopni nezávislí výrobci a prodejci konkurovat velkým pekařským uskupením a „hypermarketové“ politice cen?
Myslím si, že už dávno neplatí, že cena výrobků je v hypermarketech nižší než u regionálních výrobců nebo ve specializovaných prodejnách. To již dávno není pravda. Řetězce nyní dosáhly takové dominance na trhu, že běžně je cena výrobků ve specializovaných prodejnách nižší než v řetězcích. Tohle zákazníci určitě zaregistrovali. Myslím si, že u regionálních výrobců jednoznačně vyhrává to, že dodávají zboží čerstvé. Přepravují ho jen několik kilometrů nebo prodávají přímo ve výrobně. Řetězce jsou zásobovány z delších vzdáleností a tomu musí adekvátně odpovídat i technologie výroby.

Jaké je ve Vaší firmě procentuální zastoupení pekařiny a cukrařiny?
Z finančního hlediska je to cca 90 % pro pekárnu a 10 % pro cukrárnu. V cukrárně je nižší produktivita způsobená vysokým podílem ruční práce. Taktéž vyrábíme podle určitých zásad, používáme například pouze živočišné máslo, živočišnou smetanu, přičemž tyto suroviny patří mezi ty dražší. Cukrařina momentálně přešlapuje na místě. Je to určitě ovlivněno i obecně snižující se spotřebou sladkostí. Ceny nejsou tam, kde bych si představoval.

Zmínil jste se o učních… Jak získáváte nové zaměstnance?
Spolupracujeme s Odborným učilištěm Jeseník. Jedná se o dobrou dlouholetou spolupráci. Učňům u nás poskytujeme možnost odborného výcviku. Co se týká odborné způsobilosti, tak na cukrárně máme 100 % vyučených cukrářek. Na pekárně jsme na tom hůře, nicméně na vedoucích pozicích jsou lidé, kteří jsou minimálně vyučení v oboru, což považuji za jeden z důležitých faktorů k fungování a dalšímu rozvoji firmy.

Co nové technologie – ulehčují Vám práci?
Přes vysoce moderní zařízení, které pravidelně modernizujeme, preferujeme například u chleba tradiční výrobu: tvarování těsta ručním válením a pečení na principu akumulace tepla z přírodních materiálů pece a jeho předávání pečeným výrobkům.

Máte nějaký výrobek, který je Vaší srdeční záležitostí?
Nerad bych uvedl jen jeden, protože by ostatní žárlily. Snažíme se vkládat naši lásku a profesní um do všech svých výrobků.

Jak často zavádíte novinky?
Zkoušíme neustále nové a nové výrobky, a to jak nové tvary, tak i jejich složení. Považuji za velký úspěch, když se nám z deseti zamýšlených výrobků podaří uvést na trh jeden. Pořádáme na svých prodejnách ochutnávky, k novým výrobkům jsou k dispozici letáky, školíme obsluhující personál. Nejsou to ale žádné velké marketingové projekty, které by odpovídaly objemu námi vyráběných výrobků. Obecně mohu říci, že výrobky, které uvádíme na trh, jsou předem konzultovány s dominantními odběrateli. Oni jsou zrcadlem trhu, který zásobujeme.

Lze vysledovat nějaké nové trendy ve spotřebě pečiva?
Samozřejmě. Zákazníci se nebojí nakupovat kvalitní, byť dražší výrobky. Přesto je potřeba, aby měl zákazník možnost dostatečného výběru z každého segmentu pečiva.

V minulém čísle Vlaštovky jsme zveřejnili průzkum, kdy 25 % respondentů bylo ochotno připlatit si za pečivo v bio kvalitě…
Lhal bych, kdybych řekl, že o tom neuvažujeme.

Jaký je Váš názor na balení pečiva?
Počátkem devadesátých let začal obrovský boom balení pečiva - bohužel do materiálů jako je polypropylen. Osobně si myslím, že z ekologického hlediska to není dobrá cesta. Určitě bych si dokázal představit nebalené výrobky v papírových sáčcích, které jsou recyklovatelné daleko snadněji, než ty umělé. Otázka balení je poměrně složitá. Dnes, pokud chcete prodávat, tak musíte balit. Zákazník si to žádá. Trend je takový a uvidíme, co nám trh a  legislativa ukáže a jakým směrem se to bude ubírat dále. Balený chleba je z části regionální záležitost. Konkrétně v Olomouci, kam dodáváme, jsem předpokládal, že bude více zájem o balený chleba, stejně jako je tomu i u nás v Zábřehu. Opak je ale pravdou, převažuje nekrájený nebalený chléb.

S jakými překážkami se setkáváte?
Hladina cen pekařských výrobků je hodně nízká, výdělky v našem oboru zdaleka neodpovídají nějaké průměrné úrovni mezd. Panuje tvrdá konkurence a Češi se projevili jako vysoce spotřební národ, kdy si velice rychle oblíbili nakupování v hypermarketech. Zahraniční řetězce nastolily tvrdý boj a bohužel ten boj vedou právě přes pečivo, zejména přes rohlíky, které jsou nejvíc vidět. A tím právě trpí celý náš obor. Je obecně známo, že v ČR převažuje obrovské množství řetězců a boj mezi nimi je často mnohem tvrdší než někde v západní Evropě. Například v Polsku se tradice a zvyky v nakupování nezměnily tak tragicky jako u nás, kde pekařina dostala „na zadek“ tím, že hladina cen je jinde, než by být měla. S tím souvisí pochopitelně výdělky i získávání nových pracovních sil. Myslím si, ač nejsem zastáncem žádné regulace, že by zde měl stát nějakým způsobem zasáhnout. Někde jsem četl, že životní úroveň nebo vyspělost národa se měří podle toho, jakým způsobem společnost tráví svůj volný čas. A trávení volného času v nákupním centru není pro rodinu s dětmi zrovna to „pravé ořechové“, což u nás se bohužel děje běžně.

Jak vidíte obecně budoucnost pekařského oboru, potažmo Vaší firmy?
Myslím si, že tradice stravování a její kořeny jsou hluboké. A když budou takové větve, jako jsou kořeny, tak nám to všem vydrží hodně, hodně dlouho. A jak vidím budoucnost naší firmy? Mám kolem sebe dobré lidi, na které se mohu spolehnout. To je základ úspěchu. Samozřejmě je potřeba mít chuť poznávat nové věci a učit se jim. A rozhodně musíme sázet na kvalitu. Když říkám, že se nestydím podepsat pod výrobek, tak to není klišé. To je věc, na kterou sázím všechno – svou budoucnost i budoucnost zaměstnanců a jejich rodin. Děláme svou práci poctivě – na tom to stojí a padá. S tím souvisí i další věci, například, že vyrábíme z tradičních surovin a v maximální možné míře se snažíme vyhýbat používání konzervantů. Poctivá práce, kvalita a to, že ctíme budoucnost, jsou nosné pilíře naší práce. Všechno ostatní je vedlejší.

Děkuji za rozhovor a přeji Vám mnoho úspěchů.

kontakt:
Vašíček
– pekařství a cukrářství, s.r.o.
Libor Blaháček
Sušilova 50, 589 01 Zábřeh
pekárna:
tel.: 583 415 943
cukrářská výroba:
tel.: 583 415 845
www.vasicekzabreh.cz